Popis hry:
K této hře je třeba mnoho děvčat. Čím víc, tím lépe. Děti se postaví dokola a dávají si jména květin. Některá hlásí, že je „žarúžek“, tzn. blatouch, jiná je „čečetka“ (sedmikráska), „kropáček“ (petrklíč), nebo „hřimjéní“ (kopretina), „kohútek“, „křížíček“, „slzička“ a jiné a jiné. Čtyři děvčátka si nedají žádné jméno.
Všechny, které si daly jméno květin, si opodál roztroušeně „čopnou“, tj.sednou si na bobek a dělají, že spí.
Čtyři děvčátka se chytnou tak, že každá přehodí pravou ruku přes levé rameno a ta za ní ji podá svou levou ruku. Svoji pravou ruku přehodí též přes levé rameno a zase ta následující ji za pravou ruku (přehozenou přes levé rameno) uchopí levou rukou. Tak to udělají všechny čtyři a drobnými krůčky chodí dokolečka a zpívají přitom:
Viju, viju věneček,
ze samých pomněneček,
ze samého kvítí,
co sa v polu svítí.
Viju, viju, přivíjám,
dva kropáčky přibírám,
viju, viju kvítí,
co sa v polu svítí.
Při tomto verši se probudí spící „kropáček“, tj.děvčátko, které si dalo jméno „kropáček“ a drobnými krůčky se zařadí do věnečku. A tak to jde dál, až jsou ve věnečku všechna děvčata, všechny květinky. Čím je větší kolo, tím je to pěknější. Když už „nespinká“ nikde žádné kvítko a všechna děvčátka jsou ve věnci, zpívají:
Gdo rozplete věneček ze samých pomněneček, ze samého kvítí, co sa v polu svítí?
A na poslední sloku zpívají:
A já věnec rozpletu,
do hory vás zavedu
na jahody, na maliny,
donesem dom četinu.
Děvčata rozhodí ruce, chytnou se v kolečku za ruce (tváří dovnitř kolečka), hodně se roztáhnou, aby koleso bylo co největší a poskočným krokem hodně zvesela roztočí kolo a zpívají:
Šla Kača do lapača, jatelinu mlátit,
odrala si celé paty, mosela sa vrátit.
Zavíjačka, dětská taneční hra, Sborníček studií a materiálů k historické vlastivědě, folkloristice a etnografii jižního Valašska, Městské muzeum ve Val.Kloboukách, 1968, str.35, zaps.Libuše Sušilová podle vzpomínky své matky Marie Pohořelé z Valašských Klobouk. Hudební zápis dle vlastního sběru od Libuše Sušilové v roce 1984 pro soubor Klobučan.
Sušilová Libuše, nar. 28. 10. 1908 ve Val.Kloboukách. Její otec, původem z Čech, byl ve Val. Kloboukách hodinářem, matka pocházela ze starousedlé klobucké rodiny. Již v mládí měla Libuše živý zájem o lidové obyčeje. Po osvobození se dala do práce ve Valašském krúžku zal. 1947 ve Val. Kloboukách. Měla skvělý organizátorský talent, zpívala, tančila, hlavně sbírala lidové výšivky. Vydatně též pomáhala sběratelům z Brna při vyhledávání informátorů. Pro ostravský rozhlas připravila několik pořadů o životě a jihovalašské kultuře. Své bohaté zkušenosti zpracovala v řadě poutavých článků.
