nebo pokud používáte Facebook
FacebookNejznámějším pro blízké okolí je v nedávné době vybudované poutní místo Královny míru a pokoje. Zde se od května do konce října vždy 25. v měsíci pořádají poutní mše svaté, které jsou hojně navštěvovány. Z lidových tradic se již od roku 1934 zachovávají slovácké hody s právem třetí neděli v říjnu, v současnosti o týden později, a masopustní obchůzka, vždy s několika desítkami masek. V současné době žije v obci 260 obyvatel. Slavnostní kroj, dívčí i chlapecký, se většinou obléká k výročním a církevním slavnostem. Chlapci oblékají slavnostní kroj, kordulu a kalhoty šité ze sukna a zdobené šňůrováním. V pase si chlapec obtáčí několikrát zdobně vybíjený řemen a do puntu si zastrkuje plátěný vyšitý kapesníček. Kalhoty se zasunují do vysokých bot. Důstojnost kroji dodává bohatá a vždy dobře nažehlená a naškrobená košile s vyšíváním na ramenou, obojku a přednici, kterému se říká fajka. Svobodní mají na beranici voničku s kosírkem, což je jejich znakem.
Kroj dívčí tvoří baňaté rukávce se zdobným vyšíváním, většinou žlutým, u lokte s kadrlemi, na kterých je navázaná hedvábná slovácká stuha. Stejná se váže i na přední sukni, která je brokátová, stejně jako kordulka. Zadní sukně je z černého klotu, zdobená širokým žlutým nebo oranžovým pruhem výšivky přes vrapy. Výjimku v oblečení mají stárky, které chodí o hodech po bílu. Na hlavě nemají běžně uvazovaný turecký šátek, ale bílý věneček a vlasy upravené do drdolu. Černé punčochy a vysoké boty doplňují celou krojovou sestavu.
zdroj: Na paletě krojů. Slovácké slavnosti vína a otevřených památek Uherské Hradiště (2010)
Cílem, kvůli kterému Folklorní akademie vzniká, a ke kterému chce směřovat, je vytvořit každému podmínky pro co nejhlubší a nejopravdovější žití a předávání lidové kultury ve třetím tisíciletí. Za tímto účelem chce spojit nápady a síly folkloristů a odborníků k šíření lidové kultury v její nejčistší formě mezi nejširší vrstvy obyvatelstva.