kroj z Březové

Obce

Přední pohled

Zadní pohled

Ostatní fotografie

O kroji

Současný kroj

mužský kroj

V obcích Březová a Lopeník se obléká kroj březovský, náležející ke krojům podhorského typu. Muži nosí košile s dlouhým rukávem zřaseným do manžety ze silně modřeného plátna. Košile má jednoduchý límeček na přehnutí a přední díl do půli na propínání zdobený kolem našitou červenou stužkou. Kordulka, tzv. pruclek z černého nebo tmavě modrého sukna, je u březovského kroje střižena dlouhá, s oběma předními díly stejně vyšitými v červené, zelené a žluté barvě s jednoduchými stříbrnými knoflíky po celé délce předních dílů. Výšivka u kapsiček a na zádech obsahuje typický motiv tulipánu, který se objevuje i u blízkého kroje kopaničářského. V dolní části jsou oba konce prucleku staženy k sobě širokou pentlí rozpinkou. Svobodní nosí na levé části kordulky svazek barevných pentliček, tzv. pérko, jejichž část bývá přehozena přes rameno dozadu, a do trojúhelníku poskládaný vyšívaný kapesníček zastrčený v kapsičce kordulky. Kalhoty se šily z tmavomodrého sukna s modrým šňůrováním. Klobouk má kulatou nízkou stříšku s obtočenými pentličkami, šmuky, húsenkami dokola, u svobodných s kosárky.

ženský kroj

Ženy ke svátečním příležitostem oblékaly rukávce z modřeného plátna s malými volně nařasenými rukávy. Rukávce zdobí barevná křížková výšivka, která je ve stejné formě na příramcích príramkoch a na přednicích, tzv. stánkoch. Formy výšivek mají své názvy, které vycházejí z okolního prostředí. Je to vyšívání na hvezdu, na cestu, na slivku, na datělinku, na ružičku ze stupíkom, na baranie rožky, na kviétká, na vážky, na rozmarýn. Výšivka na kadrlách nebyla provedena křížkovým stehem, ale stehem plochým táhaným, a šlo o vyšívané růžičky. Na rukávce se oblékala kordulka, zde pruclek z černého nebo tmavě modrého sukna sahající do pasu. Pruclek je na obou stranách zdoben našitými stříbrnými knoflíky a barevně vyšitý na obou předních dílech i na zádech stejnými motivy jako mužský. Pruclek se nezapínal, pouze se jeho díly k sobě stáhly bílou stuhou zavázanou na velkou mašli, která tvoří ústřední zdobný prvek na březovském kroji. Samostatně se přidává límec pripinák s hustě nabíranou krajkou. Přední sukně zástěra byla z různých materiálů, brokátu, červeného harasu, u dolního okraje lemovaná bílou krajkou. Zezadu se uvazoval černý šorec. Na přední sukni se vážou tráčky, čtyři vyšívané a zdobené mašle, sešité do pásku. Na ně se zapíná vyšívaný pás opasák. Děvčátka nosí k prvnímu svatému přijímání bílou brokátovou zástěru a bílou vrapenou zadní sukni fertoch. Turecký šátek si svobodné zavazovaly na lipač, vdané na čepec, na zaušnice. Boty se nosí s vysokou černou tvrdou holínkou. Starší typ březovského kroj se vyznačoval střídmostí. Nejprve si ženy oblékly rubáč, který měl nad pasem vetkaný široký červený pruh, který byl při běžném nošení dobře viditelný, stejně jako dolní lem, který byl delší než šorec i přední fěrtúška zástěra. Rukávce se nosily bez kordulky, s rukávy staženými pod loket, vyšité křížkovým stehem na příramcích, stáncích a límečku. K tomuto typu kroje se nosil černý pripinák. Rukávy byly zakončeny velmi úzkou kadrlkou, zdobenou pouze obsmykováním. Sukně bývaly nejčastěji batistové nebo kašmírové, lemované úzkou krajkou.

zdroj: Na paletě krojů. Slovácké slavnosti vína a otevřených památek Uherské Hradiště (2010)