Přihlásit nebo se zaregistrujte

nebo pokud používáte Facebook

Historie fašanku v Bánově 

Poslal: Oldřich Havel

Obce

Jura s cepem

V Bánově už po první světové válce vznikl originální způsob chození po fašanku, tzv. „Jura s cepem" Tento způsob přežíval až do sedmdesátých let minulého století. Vymyslel ho Jiří Gardon, válečný invalida. Nápad přivezl z Francie, kterou dříve navštívil se svým otcem. Po návratu z první světové války mu obec jako válečnému invalidovi nabízela trafiku, ale on přijal funkci obecního hajného (vykonával ji 45 roků). Domluvil se, že spolu s dalšími obecními zaměstnanci, budou chodit po fašanku.

Kostýmy si vyráběli povětšinou ze starých fěrtochů a jiných krojových součástí. Podle nejstarších dobových fotografií připomínaly oblečení pierotů. Gardon patrně využil nápadu vyrobit obdobu kostýmů, které viděl ve Francii. Některé jsou vystaveny ve Slováckém muzeu v Uh. Hradišti. Nejdůležitějším atributem byl cep, který nosil Jiří Gardon, proto „Jura s cepem“. Cep při obcházení musela každá hospodyňka „obtúlit“ (políbit), aby jí dobře nesly slepice a zatancovat si potom s Jurú.

Dalšími členy fašankové sestavy byli: obecní policajt, hrobník, ponocný a obecní písař. Písař nosil pokladnu, hrobník koš na vajíčka a policajt šablu na slaniny. Doprovázeli je dva klarinetisté a podporovali Juru, který písničkou trefně charakterizoval každý navštívený dům. Klarinetisté chodili v civilu, jenom klarinet a beranice měli přizdobené. Vysoké trylky klarinetů byly slyšet daleko po vsi. Ženy už vyhlížely a čekaly jakou taškařici Jura provede. Byl velmi veselý člověk. Nejvíc zpívané písničky byly "Zhusta chlapci zhusta konec masopusta"  a "Co sa po nás ptáte, šak nás tady máte".

Za  „fašančárama“ pobíhaly zvědavé děcka a  oni  je proháněli a symbolicky šlehali slaměnýma cepama. Údajně šli ještě v úterý „pod horu“ a tam zakončili fašank při velkém pohoštění. "Pod horů" je nyní část v Suché  Lozi. V té době ovšem patřila k Bánovu. Jiří Gardon kvůli nemoci skončil s chozením po fašanku v roce 1962. Už během jeho „kariéry“ docházelo k obměně členů. 

Po roce 1962 nastal problém, jak pokračovat. Vedení obce se snažilo, aby tradice „Jury s cepem“ pokračovala, i když už původní aktér nemohl. Tehdejší předseda umluvil muzikanty z místní dechovky, aby tradici udrželi. Tak pokračovala druhá generace s malými změnami jak muzikantů, tak i kostýmů. Už to nebyli, až na výjimky, obecní zaměstnanci, ale původní ráz zůstával. Cep převzal Petr Vystrčil. Spolu s partou výborných zpěváků a muzikantů pokračoval až do zániku této tradice někdy v sedmdesátých letech minulého století. Ke konci už se ani tak nedržela tradice. Chodily různé maškary a hrála i dechovka. Na několik let byl fašank „Jura s cepem"  ukončen.

V roce 2012 se Mužský sbor Hútek rozhodl oživit původní ráz bánovského fašanku. (o tom jak se jim to daří, jinde) 

 

hřebenářé

Ještě byl jiný název pro bánovskou fašankovou obchůzku:"hřebenářé".  Hřebenářé byli obyvatelé z části Hoštáky, kteří se zabývali výrobou hřebenů a knoflíků z perleti. Později už se tento název nepoužíval, protože nechodili. Zůstal jen ten název.

 

zdroj: Povídání Historie fašanku v Bánově zaslal Oldřich Havel, vedoucí Mužského sboru Hútek z Bánova.

fota: archív (právě je zpracováváme)

 

zpět na seznam