nebo pokud používáte Facebook
FacebookFolklorní spolek Lipta Liptál (do roku 2015 Folklorní sdružení Lipta Liptál, dříve Soubor valašských písní a tanců Lipta) je nejstarším souborem na Valašsku. Jeho historie se píše už od roku 1930. Tehdy se na jeho založení podílel akademický malíř Jan Kobzáň, jehož kniha „O zbojníkoch a pokladoch“ se stala inspirací hlavně pro mužský sólový tanec „Zbojnický“, který má soubor stále ve svém repertoáru. Lipta má v současné době 85 členů v šesti skupinách: Malí ogaři, Malůšata, Malá Lipta, Lipta - základ, Lipta - Senioři a ženský pěvecký sbor Rokytenka. Lipta předvádí autentický folklor a ročně uskutečňuje desítky vystoupení doma i v zahraničí. Soubor je hlavním pořadatelem Mezinárodního folklorního festivalu Liptálské slavnosti, který se v Liptále koná už od roku 1970 pravidelně poslední víkend v srpnu. Soubor také pořádá Dětský folklorní den vždy začátkem června – první ročník se uskutečnil v roce 1987. Velmi oblíbená akce je Mikulášká jízda, kdy Mikuláš s parádní čertovskou družinou na voze taženém koňmi objíždí Liptál a přináší dětem mikulášskou nadílku. Nejdelší tradici má ze všech akcí organizovaných souborem Valašský bál v Liptále – v únoru 2016 se konal už 72. ročník!
FS LIPTA – MALŮŠATA
Malůšata jsou nejmladší skupinou FoS Lipta Liptál. Má celkem 20 dětí od 3 do 7 let. Do jejich repertoáru patří tanečky, hry, říkadla, ukolébavky - prostě předvádějí to, jak se malé děti na Valašsku dříve bavily. Malůšata pravidelně vystupují na Kácení Máje v Zubří, na Dětském folklorním festivalu a Liptálských slavnostech doma v Liptále, podílejí se také na vánočních koncertech. Děti pracují pod vedením paní Aleny Maliňákové a Jany Vaculíkové.
FS LIPTA – MALÍ OGAŘI
V březnu 2014 byla založena při Folklorním spolku Lipta Liptál další, již šestá skupina folkloristů. Tentokrát to byla skupina předškolních chlapců – ogarů, která byla začleněna do Malůšat. Ogarům soubor Lipta poskytl jednoduché kroje, letos pak dostali trička s logem své skupiny. Uměleckým vedoucím Malých ogarů je pan Oldřich Štroblík. Hlavní náplní jejich představení však ještě nejsou tance, ale to co je jejich věku přirozené, a to hry.
V roce 2014 měli Malí ogaři celkem 6 vystoupení. Rok 2015 byl pro ně také bohatý. V dubnu se Malí ogaři zúčastnili oblastní přehlídky folklorních souborů ve Vizovicích a postoupili do regionálního kola do Rožnova pod Radhoštěm. 6.června byli Malí ogaři poprvé v zahraničí – na festivalu v Púchově. Po festivalu „ Dětský (nejen) folklorní den“ doma v Liptále. Organizačním vedoucím je Ladislav Michálek.
FS LIPTA – MALÁ LIPTA
Rodiče – většinou bývalí tanečníci z Lipty chtěli, aby se jejich děti naučily lidové tance, aby také jednou mohly tančit „ve velkém souboru“. Tak vznikl v roce 1973 dětský soubor, kterým od té doby prošla spousta dětí. Postupně jich přibývalo, nakonec byly rozděleny do tří skupin: Malůšata (3- 7 let), Malá Lipta (7 – 16 let). Mnohé z nich opravdu vytrvaly a „dotančily“ až do základního souboru. Malá Lipta ve svém repertoáru předvádí například, jak vypadá takový venkovský trh, co se děje na pastvě, hrají si na ševce, vaří trnky a jdou do mlýna. V souboru tančí především cérky, ale ani ogaři se nenechávají zahanbit. Vystupují většinou společně s Malůšaty, ale účastní se dalších přehlídek a festivalů doma i v zahraničí, např. Zlín, Valašské Klobouky, Lidečko, Martin. Malou Liptu vedou paní Jarmila Hrádková a Zuzka Řehánková.
FS LIPTA – ZÁKLAD
Lipta je folklorní soubor písní a tanců z Liptálu, z národopisného regionu Vsacko. Ve své tvorbě se snaží nalézat a oživovat téměř zapomenuté písně, tance, zvyky a obyčeje svého regionu. Usiluje o osobité ztvárnění valašského folkloru, které by se svým výrazem nevzdávalo původního záměru lidových tvůrců. Tance v jevištních úpravách odpovídají lidové tradici a charakteru národopisného regionu. Ve svém repertoáru předvádí autentický folklór. Mezi nejkrásnější patří tance vířivé a mužské sólové tance (odzemek). Vycházejí z jednotlivých prvků i celků tanečních motivů vyjadřujících např. práci na poli, ale i také lidovou zábavu, dožínky, vánoční koledování apod. Soubor úspěšně reprezentuje svůj kraj i vesnici jak ve své vlasti tak i v zahraničí. Písně a tance předvedl na mnoha mezinárodních folklorních festivalech v Černé hoře, Polsku, Litvě, Rakousku, Slovensku, Maďarsku, Francie, Německu. Organizačním vedoucím je Andrea Čalová a Tereza Krausová. V poslední době soubor spolupracuj s choreografem Pavlem Tomečkem.
FS LIPTA – SENIOŘI „VELKÁČI“
Tato složka Folklorního sdružení Lipta Liptál vznikla v roce 1980 přirozeným odchodem starších členů ze základního souboru. Nicméně tito senioři zůstali velmi aktivní a v letech 1991 - 2003 dokonce pořádali samostatné programy a zájezdy s cimbálovou muzikou i dechovým orchestrem do Francie, Turecka, Polska, Rakouska a Slovenska. V současné době vystupují převážně se základním souborem a pravidelně s ním i uskutečňuje zahraniční zájezdy. Navštívili Polsko a z tuzemských festivalů to byl festival v Rožnově p. R.. Vedoucím nácviku je Alice Daňová, Josef Lukáš, organizační vedoucí je Jaroslava Mojžíšová.
FS LIPTA - ŽENSKÝ SBOR ROKYTENKA
V roce 2004 se dohodlo několik bývalých tanečnic Lipty, že se občas sejdou a zazpívají si staré známé písničky. Přidalo se pár dalších kamarádek a ženský sbor Rokytenka byl na světě. Pod vedením Hanky Vaculíkové se naučily krásné valašské písně - některé z nich upravil pro sbor Jan Rokyta. Cérky je zpívají hlavně pro radost, ale také proto, aby lidé tyto nádherné lidové písničky a melodie nezapomněli. Sbor natočil v roce 2011 své první CD „Liptál městečko“, na kterém jsou zachyceny písničky z Liptálu a blízkého okolí. V roce 2014 vydaly cérky společně s Cimbálovou muzikou Bělina druhé CD s vánočními písněmi a koledami.
Cílem, kvůli kterému Folklorní akademie vzniká, a ke kterému chce směřovat, je vytvořit každému podmínky pro co nejhlubší a nejopravdovější žití a předávání lidové kultury ve třetím tisíciletí. Za tímto účelem chce spojit nápady a síly folkloristů a odborníků k šíření lidové kultury v její nejčistší formě mezi nejširší vrstvy obyvatelstva.