nebo pokud používáte Facebook
FacebookSoučasný kroj
Vlčnovský kroj je oblékán pouze ve Vlčnově. Svým charakterem se blíží krojům dolňáckého typu, nejvíce ostrožskému. Mužská košile má dolňácký střih se široce nabíranými rukávy. Bíločerná výšivka s barevným strakacením na náramenících, přednici a stojatém límečku tvoří vždy soubor se shodným motivem (na hodiny, kohúty, krahujce, muškáty a mnohé další). Kordula z tmavě modrého sukna rovného střihu je bohatě vyšívaná a ústředními motivy na zádech i levém předním díle jsou srdce, uvnitř s vyšitými květy. Na zádech, a především předním díle zdobí kordulku bohaté střapce z červené vlny kamrholu, kterým se říká kytky, ve Vlčnově častěji kyty.
Stejně jako v okolních obcích se ve Vlčnově oblékaly kalhoty nohavice z tmavomodrého sukna s bohatým modrým šňůrováním. Do nohavic se navléká černý kožený řemen zdobený vybíjením a u svobodných ukončený barevnou pentličkou. Vlčnovský klobouk je charakteristický kulatou plochou stříškou s přehrnutým okrajem, stříška je bohatě pošitá červeným kamrholem. U svobodného mládence zdobí klobouk i kamrholová kulička a při slavnostních příležitostech vonička z umělých květů, kosárky a navíc hrozen pestrobarevných vlněných kuliček.
Rukávce u ženského kroje mají hustě nabírané rukávy škrobené a lomené téměř v polovině jejich délky. Výřezové vyšívání na rukávcích má oproti mužskému výraznější červenočernou barvu. Přes rukávce se nosí soukenná kordulka, stejně jako u mužů zdobená vyšitím a kytkami z červeného kamrholu. Ke svátečnímu kroji se nosí černý zadní šorec, k obřadním příležitostem bílý hustě vrapený fěrtoch, oba s barevně vyšitou formou přes vrapy, nejčastěji se vzorem na ptáky.
Přední fěrtúšek, štóf se nosí nejčastěji z červeného vlněného harasu a kromě vyšitých květů je dozdoben třemi řadami pentliček našitými u dolního okraje sukně. Nejslavnostnější a obřadní pokrývkou hlavy u svobodných dívek je věnec z několik částí. Nejdříve se k vlasům připevní obálenka, obálenica s našitou růžicí mašlí, jejíž dolní konec splývá na záda. Obálenice se dříve musela přišívat k dlouhým vlasům, a dívky si proto musely zaplést několik copů. Dále se přivazuje červenozelená tkanice halenka, perličkami vyšitá gánka se dvěma kulatými náušnicemi z pentlí a teprve nakonec přijde na řadu vlastní věnec z umělých kvítek, bohatě doplněný zrcátky a perličkami z foukaného skla. K méně slavnostním příležitostem si dívky uvazovaly červený turecký šátek turečák pod bradu. Vdané ženy chodily v šátku začepené. Boty u ženského kroje si zachovaly starý střih se dvěma švy na bocích vysoké holínky a tvar do špičky, který byl zapříčiněn tím, že byly pravá i levá bota šity na jednom kopytu. Čižmy mají vrapení pouze na nártu a na patě jsou zdobeny vybíjením mosaznými hřebíčky.
zdroj: Na paletě krojů. Slovácké slavnosti vína a otevřených památek Uherské Hradiště (2010)
Cílem, kvůli kterému Folklorní akademie vzniká, a ke kterému chce směřovat, je vytvořit každému podmínky pro co nejhlubší a nejopravdovější žití a předávání lidové kultury ve třetím tisíciletí. Za tímto účelem chce spojit nápady a síly folkloristů a odborníků k šíření lidové kultury v její nejčistší formě mezi nejširší vrstvy obyvatelstva.