Přihlásit nebo se zaregistrujte

nebo pokud používáte Facebook

Dějiny Nivnice v obrazech 

Poslal: Vlastimil Ondra

Obce

30 000-25 000 př. n. l.

První stopy pobytu člověka na území Nivnice zjišťujeme v polní trati Nivnické Čtvrtky, ležící při katastrální hranici se Slavkovem. Zde na vrcholku kóty 306 rozbili v poslední době ledové svůj tábor mladopaleolitičtí lovci. Byly zde nalezeny kamenné nástroje z bíle patinovaného pazourku a z radiolaritu, což je řadí do okruhu gravettské kultury. Typickým znakem této kultury bylo zakládání dosti rozsáhlých sídlišť na vyvýšeninách se skládkami mamutích kostí poblíž. Byli to tedy lovci mamutů. Velmi známá je taková aglomerace v Novém Mestě nad Váhom. Přetrvala několik tisíc let...

Kresba: Aleš Výmola
Text: ZEMEK, Metoděj. NIVNICE rodiště Jana Amose Komenského. (1992)

roku 1116 n. l.

Český stát sahal k řece Olšavě, uherský stát k Váhu. Území mezi oběma řekami bylo terra nullis (území nikoho), zvané na Moravě Lucko. A právě na Lucku v blízkosti Nivnice došlo k bitvě mezi knížetem Břetislavem II. a uherským králem Kolomanem. Uherská vojska utrpěla osudnou porážku.

21. srpna 1261

Nynnicz

Osada Nivnice je poprvé zmíněna ve falzu zakládající listiny cisterciáckého kláštera ve Vizovicích 21. srpna 1261. Brumovský kastelán Smil ze Střílek daroval Nivnici vizovickým cisterciákům při založení jejich kláštera.

Kresba: Aleš Výmola
Text: ZEMEK, Metoděj. NIVNICE rodiště Jana Amose Komenského. (1992)

22. srpna 1605

Nivnitz

Bočkaj se svou hordou a velkou silou Tatarů, Turků i Uhrů učinil vpád na Uherský Brod. Kde koho nalezli, sekali a bez milosti vraždili, a některé zajali a pryč hnali, kteří nemohli jeti, ty na cestě v horách zabili, dítky od matek z koní na zem metali, o zem házeli, rozrážejíce, nebo koňmo šlapajíce, ptákům a zvěři napospas nechávali. Mnoho se nacházelo dítek ležících na poli v obilí živých, a kolik jich bylo, věděti se nemůže.

Další vpády, plenění a ničení Nivnice: 1620 - sedmihradský vévoda Gabriel Bethlen, 1645 - Švédové, 1663 - Tataři, 1683 - Imrich Tökely s Kuruci, 1704 - kuruci Rakocziho, 1741 - pruský král Bedřich II.

Kresba: Aleš Výmola
Text: ZEMEK, Metoděj. NIVNICE rodiště Jana Amose Komenského. (1992)

1403

Niwnitzie

Z tohoto roku je první zmínka o kostele, který se nacházel v místech dnešního hřbitova. Byl zasvěcen sv. Michalu Archandělovi a při něm jistě stávala škola. Nivnice byla klášterní vsí a snad i proto se zde myšlenky husitství moc neujaly.

28. března 1592

Nivnitz

Horní mlýn drží Pavel Orzlon. Dolní je ve vlastnictví Mikuláše Zmiji. Ve středním mlýně se narodil Jan Amos Komenský. Tento patří svobodnému pánu Meynhartovi. Stárkem v tomto mlýně je Martin Komenský - Segeš. Nivnice má kolem 1000 obyvatel.

Kresba: Aleš Výmola
Text: ZEMEK, Metoděj. NIVNICE rodiště Jana Amose Komenského. (1992)

1741

Nivnitz

Vybudování nového farního kostela na místě, kde sídlil nivnický českobratrský sbor, a který byl po Bílé hoře opuštěný.

1866

Nivnice

Na choleru umírá 71 osob a mnoho dalších má trvalé následky. V trati Čupy byl zřízen cholerový hřbitov. K lékaři se chodilo do Brodu a to až v beznadějných případech. Řádily i další choroby jako tuberkuloza, spála, záškrt a černý kašel.

1914

Nivnice

Do tohoto roku se vystěhovalo za prací více než 90 občanů, často i s rodinami, především do Severní Ameriky.

1922

Poprvé v historii Nivnice zde začíná působit místní lékař. První zubař zde ordinuje od roku 1934.

Kresba: Aleš Výmola
Text: ZEMEK, Metoděj. NIVNICE rodiště Jana Amose Komenského. (1992)

1904

Až do tohoto roku zasedal obecní výbor v obecním hostinci.

1925

První pravidelná autobusová doprava z Horního Němčí přes Nivnici do Uh. Brodu.

1926

První rozhlasový přijímač si pořídili mlynář Karel Bartek, kaplan Stanislav Běhal, lékař Jan Jurek a hostinský František Kopřiva.

10. listopadu 1928

Nivnice byla první venkovskou obcí okresu, která zbudovala elektrické osvětlení.

1930

V době velké hospodářské krize je čtvrtina Nivničanů nezaměstnaných a rozbíhají se tzv. nouzové práce za vyplácenou podporu - úprava cest, budování kanalizace a silnice.

17. března 1939

V Nivnici se objevily první německé oddíly.

Kresba: Aleš Výmola
Text: ZEMEK, Metoděj. NIVNICE rodiště Jana Amose Komenského. (1992)

8. září 1951

V sobotu po poledni se seřadili členové místní komunistické strany za traktory, které vyjely, aby na Dluhošinech zahájily rozorávání mezí. Chtěli to provést slavnostně, s muzikou. Všichni muzikanti, jak Mladí, tak i Staří, odmítli jít hrát, ale pod pohrůžkou propuštění ze zaměstnání šest Starých muzikantů, kteří pracovali ve Zbrojovce, příkaz uposlechlo a byli doplněni cizími muzikanty narychlo oblečenými do nivnického kroje. V Prágrově uličce je lidé nechtěli pustit dál. Když traktory projely až na pole, nemohly dvě hodiny dále, protože několik žen lehlo pod traktory a nechtělo je pustit. Nakonec zakročili četníci a milicionáři z brodských závodů. Ozbrojeni puškami lidi rozehnali. První brázdu rozorání provedla traktoristka Křivdová.

Kresba: Aleš Výmola
Text: ZEMEK, Metoděj. NIVNICE rodiště Jana Amose Komenského. (1992)

13. října 1968

Také v naší farnosti projevilo se uvolnění v náboženském životě velmi značně. Zásluhou děkana - zdejšího duchovniho spravce, bylo uskutečněno dne 13. října v místě sv. biřmování. Tuto svátost udělil a velmi ochotně a obětavě pozvání přijal otec biskup ThDr. František Tomášek, apoštolský administrátor pražský.

Otec biskup přijel z Prahy autem se svým šoférem 12.10. navečer. Bylo již tma, ale někteří farníci, hudba a pěvecký sbor jej očekávali u kostela. Po převléknutí na faře vyšel mezi ně. Ve farní zahradě byl uvítán hudbou a zpěvem. Přecházel mezi nimi a srdečně s nimi pohovořil. Přenocoval na faře a ráno o půl osmé za doprovodu kněží odcházel do kostela.

Biřmovanců bylo 725 od ročníku 1941 do 1956. Po obědě odjížděl. Rozloučil se ještě v kostele, kde se shromáždili četní věřící. Byl to krásný den.

Kresba: Aleš Výmola
Text: Farní kronika obce Nivnice

zpět na seznam