nebo pokud používáte Facebook
FacebookTyto písničky zpívala chasa z Nedakonic přibližně v letech 2000 až 2006 při tradičních fašankových obchůzkách. Uvedené písničky nebudou podle všeho z větší části původní, ale v Nedakonicích zdomácněly a staly se součástí tamního folkloru. Mnoho z uvedených písniček se v Nedakonicích tradovalo také v 70. a 80. letech minulého století a tehdejší chasa se je učila zpívat od členů tamního mužského pěveckého sboru.
zdroj: DVOULETÝ, Michal. Slovácké Nedakonice, aneb jak to chodí u nás. Spolek Svatopluk Nedakonice (2006)
fota: Jan Novotný, Nedakonice - fašank 2015 | Michal Dvouletý, Nedakonice - fašank 2007
Úvodní písnička, kterou zpívala chasa v Nedakonicích na zahájení tance Pod šable
Ej hora, hora, zelená hora
|: a z tej horenky, kdosi ňa volá :|
Volá ňa, volá, frajárka moja
|: přijď k nám šohajku, sama su doma :|
Zpívala chasa z Nedakonic během tance Pod šable
Pod šable, pod šable, aj pod obušky,
my všecko bereme, aj plané hrušky.
Tady nám nedali, tady nám dajou,
komára zabili, slaniny majou.
Fašanku, fašanku, velká noc bude,
kdo nemá kožucha, zima mu bude.
Já nemám kožucha, zimú sa třasu,
dajte ně slaninu, ať sa napasu.
Zpívala chasa z Nedakonic během tance Pod šable
Fašančáré, to sú chlapci,
ošidili dívča v tanci.
Lárom, fárom, pod kočárom,
dalo dívča fašančárom.
Do šátečka červeného,
rozmarýnu zeleného.
Gajdoš, gajdoš, dobrý gajdoš,
gajdoval by týdeň za groš.
Zpívala chasa z Nedakonic během tance Pod šable
Teče voda z vinohrada do dolního konca,
staré baby do roboty a mladé do tanca.
V jednej ďúře netopýři, v druhej ďúře vrabci,
kdo jich bude vybírati nedakoňští chlapci.
V jednej ďúře netopýři a druhej sú chrústi,
počúvajte lidé milí, co vám budú hústi.
Toto bude na cibulu, toto bude na křen,
toto bude na konopě, toto bude na len.
Náš tatíček nebožšíček, dej mu Pánbú nebesa,
on vám vozil staré baby na tragači do lesa.
V životě sem neviděla takového Juru,
dvě hodiny na ňa ležal a nenašel ďúru.
Nepojedem na robotu, až pojedú zemané,
oni majú koně vrané a my máme strhané.
Jeden beran, dva berani, oba jednej srsti,
podívaj sa moja milá, co to držím v hrsti.
Starý zelé okopává, držá gatě v hrsti,
a na starú povolává, že ju neopustí.
Nechodívaj k nám humnama, nerada ťa vidím,
gatiska máš roztrhané, já sa za ťa stydím.
Zpívala chasa z Nedakonic během tance Pod šable
Ej, to sou chlapci, to sou,
ej co palašku nesou,
ej to sou enom děti,
ej co nesou pagnéty.
Ej vařil žebrák máčku,
vářil ju ze žebráčkú,
ej to vám byla máčka,
vářila ju žebráčka.
Ej zhusta chlapci, zhusta,
ej konec masopusta,
ej masopust sa krátí,
už sa víc nenavrátí.
Ej kdybych já byl věděl,
ej že ně budú věšat,
ej nechodíval bych já,
ej šibeničky tesat.
Ej šibeničky troje,
která že bude moje,
ej dolní nebo horní,
ej nebo ta prostřední.
Zpívala chasa z Nedakonic jako závěrečnou písničku poté, co dotančila tanec Pod šable
Pěsničku sem vyzpívali,
račme veselí byt,
v krku sa nám vysušilo,
dajme sa nám napit.
Holbu vína, holbu piva,
holbu páleného,
eště k tomu, paní mámo,
něco smaženého.
Cílem, kvůli kterému Folklorní akademie vzniká, a ke kterému chce směřovat, je vytvořit každému podmínky pro co nejhlubší a nejopravdovější žití a předávání lidové kultury ve třetím tisíciletí. Za tímto účelem chce spojit nápady a síly folkloristů a odborníků k šíření lidové kultury v její nejčistší formě mezi nejširší vrstvy obyvatelstva.