nebo pokud používáte Facebook
FacebookDyby moje nožky nechodily bosky,
uměly by tancovat,
ale moje nožky chodívaly bosky,
neumíja tancovat.
Dyby moje ručky neštípaly bučky,
uměly by vyšívat,
ale moje ručky štípávaly bučky,
neumíja vyšívat.
Poženu já volky do zelenej horky,
oni sa ně budú pást,
a já půjdu k miléj, holuběnce sivéj,
mosím í poděkovat.
Dyby moje nožky, Vetterl Karel, Lidové písně a tance z Valašskokloboucka, část II., Praha 1960, píseň č. 234, str. 212, zp. František Vaněk 25. 11. 1949
Vaněk, František – malozemědělec, nar. 28. 12. 1897 ve Študlově. Vyučil se tesařem. Šest let byl na vojně. Sloužil v Brně u dragounů dohromady s několika Slováky, s nimiž „soutěžil“ ve zpěvu. I když byli hladoví, „zpívat sa moselo-bársco“, říkal. Už jako chlapec začal zpívat při muzikách. Mnoho písní pochytil doma u rodičů a pak od starého študlovského zpěváka Ant. Číže a od slepého hudebníka Ignáce Masaře.
zdroj: CD „Zpívání vlársků dolinů“ (2010)
hraje CM „Dyž sa zejdem“, prim Petr Mikulka, zpěv Magdalena Šperlingová, hudební úprava Laďa Tarabus
Cílem, kvůli kterému Folklorní akademie vzniká, a ke kterému chce směřovat, je vytvořit každému podmínky pro co nejhlubší a nejopravdovější žití a předávání lidové kultury ve třetím tisíciletí. Za tímto účelem chce spojit nápady a síly folkloristů a odborníků k šíření lidové kultury v její nejčistší formě mezi nejširší vrstvy obyvatelstva.