nebo pokud používáte Facebook
FacebookV současné době pracuje v Kostelanech sdružení Lajbl, které podporuje oblékání do kroje v průběhu roku. Svobodní chlapci nosí slavnostní kroj typický pro polešovickou oblast: soukennou kordulu, nohavice, košili s baňatými rukávy a vyšívaným obojkem, nárameníky a fajkou s typickou sytě oranžovou hedvábnou nití s tradičními vzory na věnečky, na kříže a výšivkou pracovanou na vysoký výřez s bubénky. Zcela nový typ vyšívání u mužských košil se objevil po roce 1930, kdy pro větší výraznost motivu se plochy mezi motivy přestaly úplně vyšívat a zůstaly bílé, takže vzor černo-oranžový vynikl více než původní výšivka s hrubým a velmi pracným bubínkem na ploše. Ke zvláštnostem v oblečení hodových stárků patří bílá beranice ozdobená vonicí, barevnou hedvábnou protkávanou navázanou stuhou a kosírky. Starší muži oblékají soukenné kalhoty, sámkovou košili, lajbl, vysoké boty, v letním období klobouky se širokou střechou a beranice v zimě. Do nohavic už nevkládají vyšívaný šátek.
Slavnostní kroj děvčat se nijak neliší od krojů polešovického okrsku. Typický je volný úvaz tureckého šátku bez nápadných záušnic, s dvojím přeložením konců šátku nad čelem. Kordulky s kulatým vystřižením jsou různého druhu, brokátové i ornátové. Rukávce doplňuje bubínkové vyšívání v sytě oranžové barvě. V Kostelanech chodí děvčata v ornátových sukních v barvě modré, zelené, žluté, bílé, ale i v čínských brokátech, tzv. čínách. O hodech nosí stárky v rukou vyšívaný kapesníček a poupátko růže. Vdané ženy zvané roby nosí sukně jako svobodné, ale už bez mašlí v pase, vrchní část těla kryje zdobná jupka, na hlavě šátek. Děti nosí kopie krojů dospělých; děvčátka oblékají rukávce, kordulku, přední fěrtúšek a zadní šorec, na hlavu uvazují turecký šátek na záušnice. Problémem zůstávají boty a punčochy, které jsou nedostatkovým a nákladným zbožím, proto je problém řešen obutím městského charakteru. Chlapci bývají oblečeni jako starší muži, mají dudovou košili s vyšíváním, kordulu, klobouk nebo beranici, plátěné kalhoty třaslavice, v pase si vážou tmavou klotovu zástěru, obvykle mají vysoké boty, někdy nahrazené černými gumáky.
zdroj: Na paletě krojů. Slovácké slavnosti vína a otevřených památek Uherské Hradiště (2010)
Cílem, kvůli kterému Folklorní akademie vzniká, a ke kterému chce směřovat, je vytvořit každému podmínky pro co nejhlubší a nejopravdovější žití a předávání lidové kultury ve třetím tisíciletí. Za tímto účelem chce spojit nápady a síly folkloristů a odborníků k šíření lidové kultury v její nejčistší formě mezi nejširší vrstvy obyvatelstva.