Holéní chlapů - svatební zvyk, Spytihněv 

Poslal: Jana Hrubá

Obce

Svatebních tradic a zvyků existuje velká spousta – „holéní chlapů“ patří mezi ty méně známé.

V obci Spytihněv se tento zvyk stále dodržuje, postaraly se o to členky ženského pěveckého sboru Babčice. A že nevíte, jak takové „holéní chlapů“ probíhá? Pak je právě pro vás připraveno toto krátké povídání.

V odpoledních hodinách do sálu se svatebčany přijdou ženy – holiči, oblečené buď v krojích nebo převlečené za maškary a zpívají písničku:

My jsme holiči od města Prahy,
my idem holit chlupaté brady.

Potom postupně „holí“ všechny muže, ženicha si nechají až na konec.

Samotné holení probíhá následovně: na dvě vedle sebe postavené židle se posadí dva chlapi, oba dva se přikryjí jedním velkým prostěradlem tak, aby měli zakryté i ruce a odkryté byly pouze jejich hlavy. Přes hlavy se natáhne krátký žebřík – to aby se chlapi „necukali“ a nechtěli utéct. Potom ženy za zpěvu písně My jsme holiči... namydlí mužům obličeje našlehaným vaječným bílkem, na nanášení bílku se používá peroutka. Dále přichází na řadu velká dřevěná „břitva", kterou se celá tvář oholí. Břitvu je samozřejmě potřeba také „nabrousit“ – vždy za zpěvu písně

Já mám brúsek,
ostrý brúsek
mezi nohama,


Kdo chce brúsit,
može brúsit
třebas do rána.

Zapomenout se nesmí ani na vodu po holení, používá se obvykle griotka, protože krásně voní a taky krásně „lepí“. Nakonec je potřeba udělat závěrečnou „fazónu“ – dřevěným válečkem na těsto se přejíždí mužům přes břicho, rozkrok a stehna až ke kolenům, to aby se všechno pěkně uhladilo a upravilo. Na závěr se muži podívají do zrcadla, aby zjistili, zda jsou opravdu důkladně oholení. Jako „zrcadlo“ slouží trojúhelník tmavé kožešiny s malým zrcátkem uprostřed, který má jedna z žen připevněný pod sukní v rozkroku. Za oholení musí všichni muži ženám-holičům zaplatit. Pokud se jim platit nechce a vykrucují se, ženy jim zazpívají:

Zaplať, mládenče,
zaplať za prácu,
drobné neberem
za řádnú prácu.

Všechny takto vybrané peníze se pak odevzdají nevěstě a ženichovi, aby měli „na plénky pro budúcí potomstvo“.

autor textu: Marcela Zbožínková
zaslaly: členky ženského pěveckého sboru Babčice ze Spytihněvi