nebo pokud používáte Facebook
FacebookU mužského oděvu je to především košile s řasnatými rukávy staženými do manžety, která se původně zavazovala na šňůrky. Kolem krku se zapínala na haklíky a byla zdobena černožlutou výšivkou, uplatněnou pouze na stojáčku. Charakteristická je kordula, brunclek z tmavě modrého sukna, jejíž délka sahá pod pás, na obou stranách předních dílů je červeně vyšitá. Červená výšivka ve tvaru větších trojúhelníků zdobí zakončení tří šůsků na zadním díle. Knoflíky v řadě jsou ploché, zlaté barvy. V dolní části se kordula stahuje pentličkou, tzv. rozpinkou protaženou knoflíkovými dírkami. Kalhoty nohavice k bánovskému kroji jsou tmavě modré až černé, s modrým šňůrováním. Doplňkem je děrovaný vybíjený řemen, u svobodných vyšívaný plátěný kapesníček zastrčený v zástřihu nohavic. Klobouk má charakteristický tvar s vyšší stříškou obtočenou stužkami a šmuky a úzkou krempou na okraji. Svobodní nosí na klobouku bílé kosárky s malou voničkou z umělých květů.
Ženy a dívky oblékají rukávce s malými volně nařasenými rukávy s žlutočernou výšivkou na náramenících, obou předních dílech a límečku obojku. Přes rukávce se nosila kordulka nejčastěji z blankytně modrého brokátu s bílými květy, lemovaná kolem předních dílů zelenou stuhou. Přední části jsou mírně tvarované do špičky, okrajů zdobené červeným vyšitím. V podobě tří malých trojúhelníků se výšivka uplatňuje i na zadním díle kordulky u zakončení šůsků. Rukávce byly většinou vycpávány, aby se dosáhlo optimálního baňatého tvaru. Zvláštností je ke tváři zvednutý límeček rukávců obojek, lemovaný hustě naskládanou tylovou krajkou. Přední sukně fěrtúšek je často z tmavě červeného brokátu. Nahradil dřívější tybety různých barev a červené štofy s květy. Na okrajích bývá zdoben bílou krajkou a v dolní části našitou stříbrnou patáčkovou portou. Zadní sukni tvoří černý hustě vrapený šorec s barevnou květinovou výšivkou přes vrapy. Jako samostatná součást se na fěrtúšek uvazují tráčky. Jsou tvořeny dvěma delšími a kratšími vyšívanými pruhy z bílého brokátu podloženého plátnem a jsou na nich ručně vyšité motivy květin, většinou růže s lístky a drobnými kvítky. Tráčky mají okraje obšité stříbrnou portou, na dozdobení se používají patáčky. Červený turecký šátek si svobodné dívky uvazují na lipač, s jedním cípem kolem hlavy. Vdané ženy mají šátek uvázán na babušu. Zvláštností bánovského kroje jsou černé vlněné punčochy s ostře barevným květinovým vzorem v převládající růžové barvě. Punčochy se oblékaly do vysokých bot s hustě navrapenou holínkou.
zdroj: Na paletě krojů. Slovácké slavnosti vína a otevřených památek Uherské Hradiště (2010)
Cílem, kvůli kterému Folklorní akademie vzniká, a ke kterému chce směřovat, je vytvořit každému podmínky pro co nejhlubší a nejopravdovější žití a předávání lidové kultury ve třetím tisíciletí. Za tímto účelem chce spojit nápady a síly folkloristů a odborníků k šíření lidové kultury v její nejčistší formě mezi nejširší vrstvy obyvatelstva.