nebo pokud používáte Facebook
Facebook V mužském kroji je odlišnost jenom v barvě kordule. V této oblasti je vesta z tmavého sukna, stejně jako nohavice, zdobená černým šňůrováním. Chlapci hodně nosí v puntu kalhot bílé dírkově nebo červeně vyšité kapesníčky.
V Babicích se díky místním spolkům a souborům udržuje společenský a kulturní život, a také ony jsou hlavní hybnou silou pro oblékání slavnostních, ale i dalších druhů krojů k různým příležitostem. Chlapecký či mužský kroj se nijak neodlišuje od výše popsaného velehradsko-spytihněvského typu. Dudové košile mají bohaté výřezové vyšívání rozvinuté do bohatých kytic, které mohou působit jako královské korunky. Výšivka je provedená v základní žluté barvě s barevnými znameny. Zajímavá je výšivka na prsou pod fajkou. Na některých košilích je červené vyšití květinového vzoru v obloučku doplněné i monogramem nositele. Slavnostní babický kroj tvoří tmavé soukenné nohavice s dlouhým několikrát omotávaným řemenem a kapesníčkem, soukenná kordula, vysoké kožené boty a ozdobená beranice. Pro méně slavnostní příležitosti berou chlapci místo dudové košile sámkovici.
Mikroregion Staroměstsko zabírá i obce z krojového okrsku velehradsko-spytihněvského (Babice, Huštěnovice, Jalubí, Jankovice, Košíky, Kudlovice, Sušice, Traplice). V současnosti není v samotném slavnostním kroji příliš velkých rozdílů mezi krojovým okrskem staroměstsko-jarošovským a velehradsko-spytihněvským. Typická je pro tuto část mikroregionu především délka sukní dívek, která je oproti jiným obcím daleko kratší. Mnohdy negativně působí na celkový dojem, který na druhou stranu vyvažuje dokonalé oblečení do kroje. Specifickou zvláštností pro každou obec je úvaz tureckého šátku na záušnice, který je podobný jako na Staroměstsku, ale v Jalubí, Sušicích či v Traplicích jsou samotné záušnice méně znatelné.
Děvčata nosí k slavnostnímu kroji brokátovou kordulku, která není vždy jen bílá, ale má i různé pastelové odstíny. Obléká se na rukávce s baňatými rukávy končící dírkově vyšitou kadrlí. Na obojku, náramenících a přednici je výšivka provedená na výřez sytě žlutým hedvábím, většinou motivem dnes běžným v mnoha obcích, na kříže či kroměžížskú rúžu s fialovými výplněmi, po stranách s barevnou formičkou. Naškrobené spodní sukně se oblékají pod šorec, svrchní plátěný fěrtúšek lemovaný krajkou ze tří stran se na ně váže až jako poslední pod přední brokátovou sukni. Stárky mívají často fěrtúšek z ornátu. Bohatost naškrobených sukní a jejich zkrácení je mnohdy na škodu celého vzhledu krojového kompletu. V obci jsou i příležitosti, kdy děvčata nenosí rukávce, ale jen bílou jupku. Vždycky by však měly mít na hlavě uvázaný šátek.
zdroj: Na paletě krojů. Slovácké slavnosti vína a otevřených památek Uherské Hradiště (2010)
Cílem, kvůli kterému Folklorní akademie vzniká, a ke kterému chce směřovat, je vytvořit každému podmínky pro co nejhlubší a nejopravdovější žití a předávání lidové kultury ve třetím tisíciletí. Za tímto účelem chce spojit nápady a síly folkloristů a odborníků k šíření lidové kultury v její nejčistší formě mezi nejširší vrstvy obyvatelstva.