nebo pokud používáte Facebook
FacebookHlavním poznávacím znakem jsou velké oranžově červené kytky z kamrholu na černých soukenných mužských a ženských sametových kordulkách. Pro mužský kroj je charakteristická široká košile s velkými měchovitými rukávy. Předkreslená výšivka je provedená pestrými barvami, uplatňuje se na ramenou jako nárameníky, na manžetách rukávů a vpředu pod krkem jako široká přednice. Je pro ni typické, že je zde obvykle uvedena datace a iniciály nebo jméno nositele. Mužská kordula je ušitá ze sukna, má bohaté oranžové třepení v podobě kudrnatých kytek. Nohavice jsou z tmavého sukna, zdobené fialovomodrým šňůrováním, které má v každé obci své zákonitosti. V pase si muži kalhoty upevňují vybíjeným koženým opaskem, který se několikrát obtáčí. Do poklopce si dnes nevkládají šáteček. Ke kroji vždy náleží široký klobouk městského typu s menšími voničkami, u svobodných s kohoutími péry.
Ženský kroj má v horní části zalomené hustě vrapené rukávce, u krku ležatý obojek s širokou krajkou, u loktů neúměrně velké kadrle, které jsou silně naškrobené. Dříve byly menší a skromnější. Rukávce jsou zdobené pestrou výšivkou, která byla dříve provedena technikou na výřez. Ženská kordulka prodělala během let změny. V minulosti byla soukenná, podobná mužské, od konce 19. století z jemných tkanin (atlasová, kašmírová), často květová nebo v jednotlivých barvách v tónu temně zelené, bordó. Dnes je nejčastěji ze zeleného, tmavě modrého nebo fialového sametu. Kolem krku a na obou stranách výstřihu byla dříve lemovaná užší tkanou květovanou stuhou, nyní širokou květovanou stuhou nebo bílým plátnem hrubě vyšitým květovým naturalistickým dekorem. Vzadu je zdobená třemi tulipány a bohatým kadeřavým třepením. Přední sukně jsou z brokátů, kolem okraje se skládanou krajkou. Zadní sukně je zhotovena z lesklého hustě vrapeného klotu a často je použita místo výšivky přes vrapy vzadu u pasu barevná tkanice. Na šorec si ženy přivazují navázanou stuhu velkého rozměru tzv. štruple (jinde tráčky), které jsou dnes vyšité ručně nebo strojově plochým stehem do nadměrných pestrých květů. Jsou tak široké, že na škodu zakrývají celý šorec. Na hlavu si dívky vážou tradiční turecký šátek na záušnice s konci hore, kde cíp šátku nezakrývá záda, svobodné mají úvaz na lipač s konci dolů. Na nohou dívky nosily vysoké holínkové boty, dnes pro jejich nedostatek a finanční nákladnost nosí tmavé punčocháče a polobotky.
zdroj: Na paletě krojů. Slovácké slavnosti vína a otevřených památek Uherské Hradiště (2010)
Cílem, kvůli kterému Folklorní akademie vzniká, a ke kterému chce směřovat, je vytvořit každému podmínky pro co nejhlubší a nejopravdovější žití a předávání lidové kultury ve třetím tisíciletí. Za tímto účelem chce spojit nápady a síly folkloristů a odborníků k šíření lidové kultury v její nejčistší formě mezi nejširší vrstvy obyvatelstva.