Fašank - Nivničtí babkovníci 

Poslal: Vlastimil Ondra

Obce

Svědectví o tom, jak vypadala fašanková obchůzka v Nivnici na začátku 20. století.

„Babkovníci idú“, zvolal kdosi na ulici a již vybíhali lidé-hlavně děti-podívat se na babkovníky.

Šel houslista, starý Magara, a s nim 4 mladíci. Za klobouky měli vonice, v ruce dřevěné šavle. Za doprovodu houslí zpívali:

Chodíme, chodíme po baňkování, nosíme, nosíme prázdno v kubani.
Tady nám nedali, tady nám dajú, zabili komára, slaniny majú.
Pod šable, pod šable, ai pod obušky, my všecko bereme, ai plané hrušky.
Pod šable, pod šable můj milý pane, dejte nám kus slanin jako dvě dlaně.

Stravovali se v domech zámožnějších občanů, kde je podělovali slaninou. Tu jim „ponášel“ zjednaný hoch v koši. Slibovali sice v písni, „že berú všecko“, přes to nedostali jiných darů než pouze slaninu nebo peníze.

Byla-li v domě dívka nebo mladá hospodyně, zatančili s nimi v izbě při hudbě Magarových houslí a šli dále. Slaninou odměnili houslistu, ostatek zužitkovali. Dlouhou řadu let bankovníci nechodili. Teprve v novější době obnovily tento zvyk „maškarty“.

Průvod maškar byl početnější. Mohli jsme tam vidět kominíka, žida, ševce, an „jede“ na praseti, zhotoveném z pytloviny, a jiné zpotvořeniny. Zajímavo je, že k přestrojení nepoužívali součástek svého kroje, nýbrž vždy tzv. „panských“šatů. Snad by se zdáli v krojích příliš známí a málo komičtí. Namaškaření byli mladíci, kteří toho roku měli jít k vojenskému odvodu. S pitvornými maskami na obličeji a v oděvu „neobvyklém“ chodili v úterý odpoledne před popeleční středou po ulici a při harmonice tančili a zpívali:

Už je toho masopustu na mále.
Komu my ty staré baby zadáme?
Zadáme jich do Kunovic polovic,
a ostatní zaženeme do Prašnic.

Na tentýž nápěv zpívali dále píseň:

Ztratila sa na salaši slanina,
zváďajú to na našeho Martina.
A Martin sa k živém Bohu přisáhál,
že on ani na slaninu nesáhál.
Ale že si on ukrójil jen kúsek,
až zbýl enom na hambálku motúzek.

U bohatších dostali slaninu, vejce nebo peníze, v hospodách nějakou lihovinu. Potraviny z části snědli, ostatek prodali a peníze propili. Poněvadž v opilosti prováděli všelijaké nepřístojnosti, k čemuž je svádělo i přestrojení, bývalo často choděcí maškar zakázáno.

zdroj:
OPLETAL, Rudolf. NIVNICE A JEJÍ OBYVATELÉ. Nivnice - rukopis ze 30. let 20. století