nebo pokud používáte Facebook
FacebookDrslavice patří do hradčovického krojového okrsku, typu krojů uherskobrodských, kterým se také říkávalo kroje zálesácké nebo zálešácké. Muži se oblékají do černých nohavic s velmi hustým a jemným modrým šňůrováním pomocí úzkých stužek sutašek, což se hodně podobá kroji z Kunovic. Šňůrkovaná mužská kordula je na pravé straně zdobená našitými kovovými knoflíčky sdruženými do trojúhelníků a vyšitá červeným harasem a kamrholovými kytkami. Košile má střih rukávů jako brodská, vyšívání tvoří obojek, širší nárameníky a větší přednice, fajka. Vyšívání má základ v režné barvě s černým prorámováním a barevným vzorem. Kroj je doplněn větším bílým šátečkem s bílou krajkou po obvodě v nohavicích, kloboukem s menší voničkou a kohoutími péry.
Ženské rukávce jsou duté a hustě vrapené, podobného tvaru jako na Brodsku, svěšené z ramen, u loktů mírně rozšířené. Bývaly vycpané papírem, který se nevytahoval. Dosti dlouhé kadrle i obvod límce tvoří bílá dírková výšivka nebo krajka. Kadrle se podvazují barevnými pentličkami. Vyšívání tvoří přednice, nárameníky a obojek. Kordulky byly v minulosti z černého sukna, podobné pánským s červeným a modrým zdobením pomocí šňůrování nebo cifrování, ale bez červených střapatých kytek. Dnes jsou obvykle z brokátu, na přednicích jsou bohatě zdobené pestrou širokou pentlí a stříbrnými i zlatými portičkami. Vzadu jsou tzv. faldy s barevným vyšitým pásem s třepením. Pruh má v řadách vzor s drobnými srdíčkovými, závitnicovými či růžicovými motivky. Starší přední sukně tibetky nebo harasy jsou zhotoveny z vlněných látek. Červená barva byla protiváhou k tureckým šátkům. Přední sukně je zdobena po obvodu úzkou kraječkou, našitými pentličkami i lesklou portou s patáčky. V pase se váže podšitý tuhý pestře zdobený opasák. Zadní sukně je hustě naskládaná v hrubých vrapech, v pase s formou přes vrapy. Vázání tureckého šátku bývalo obdobné jako ve Vlčnově, dnes se ustálilo vázání méně strojné, na babušu, k polosvátečnímu kroji přistupuje šátek plyšový s třásněmi. Na nohou nosí dívky tříčtvrteční šněrovací botky u okraje vykrojené a dírkovitě vyrážené, nad nimi se vyjímají punčochy s norským květovaným vzorem v několika řadách nad sebou.
zdroj: Na paletě krojů. Slovácké slavnosti vína a otevřených památek Uherské Hradiště (2010)
Cílem, kvůli kterému Folklorní akademie vzniká, a ke kterému chce směřovat, je vytvořit každému podmínky pro co nejhlubší a nejopravdovější žití a předávání lidové kultury ve třetím tisíciletí. Za tímto účelem chce spojit nápady a síly folkloristů a odborníků k šíření lidové kultury v její nejčistší formě mezi nejširší vrstvy obyvatelstva.