Přihlásit nebo se zaregistrujte

nebo pokud používáte Facebook

Ruční stavění máje 

Obce

Stavění máje má v naší obci více než osmdesátiletou tradici. Dle pamětníků to byla jedna z mála tradic, která se hned po 2. svět. válce znovu obnovila a udržuje se dodnes ve své podobě už opravdu ojediněle na celé Moravě. Máj staví vždy ročník, jehož chlapci chodili k odvodu na voj. zákl. službu. Nyní už 18 letí, protože vojenská služba byla zrušena, případně o rok starší nebo mladší, aby jim vypomohli, nebotˇ děcek v ročníku je málo. 

Ročník se začne scházet pravidelně už od ledna a připravuje růže a mašle z krepového papíru na zdobení májky. Tato výroba se dědí z jedné generace na druhou. Růžičky se zhotovují pomocí hřebíků, hřebínků, různým skládáním a točením. Přitom se učí zpívat písničky. Růží se zhotovuje cca 5 000 ks a asi 1000 ks mašlí.

U každé dívky se růže dělaly doma 2x za týden. Vyklidila se jedna místnost, připravily se stoly a lavky, nějaké malé občerstvení a hlavně legrace. Tehdy kluci nosili delší vlasy, tak jeden večer byla vyhlášena soutěž o nejdelší pánské culíky. Další večer se na křestní jména připravovaly rýmovačky atd. Opravdu srandy jsme užili ažaž. Děvčata připravovaly tzv. "kytičkovou zábavu". Všechny jsme si nechaly ušít stejné bleděmodré šaty z krymplenu, objednaly jsme drobné umělé kytičky, které se pak na té zábavě připínaly při vstupu.Tyto tradice se už do dnešní doby neuchovaly. 

V dubnu se kluci vydají do lesa přivézt kládu a borový vršek na máj. V předvečer l. máje se všichni sejdou u dívky, od které se vršek nese a společně všichni připravenými růžemi, mašlemi a ročníkovou vlajkou ozdobí májku. 1. května odpoledne, všichni ve slavnostních krojích, které se zvlášť nosí pro tuto příležitost, nesou napentlený vršek na náves. Děvčata v černých skládankách, notně podložených škrobenými spodnicemi, opásané bílými krajkovými zástěrkami, spolu s bílými jupkami, černými punčochami a černými střevičky tvoří nádherný a nyní už ojedinělý kroj. Vypadají jako rozkvetlé jemné sedmikrásky na zeleném pažitu. 

Z krušpánku a bílých umělých květů kal je upletený cca 8 m věnec, který nesou děvčata. V jeho středu kráčí dívka s velkým dortem, ozdobeným panenkou. Chlapci, téměř všichni ukrytí ve větvích a fáborech napentleného vršku, který nesou na ramenou za vydatné pomoci tatínků, bratrů a všech milovníků těchto nádherných zvyků, rovněž v tradičních krojích. Tento se skládá z plátěných  kalhot zvaných drle, bílé košile, vyšívané zástěry, vysokých černých bot a černého klobouku s voničkou a kosárky. V čele průvodu kráčí kapela, hrající pěkně do kroku a průvod uzavírají děti z celé vesnice, které se snaží získat alespoň jednu májovou růži. 

Když průvod dorazí na náves, kde je vykopaná jáma pro máj, připevní se šrouby napentlený vršek k doběla otesané kládě a začně samotné stavění. Za vydatného povzbuzování "Hej rup", pěkných písniček krojované chasy a doprovodu dechovky se pak pomocí žebřů a uvázaných žerdí asi hodinu a půl zvedá pomalu máj k obloze, až se ve větru zatřepetá vlajka s číslicemi ročníku, který máj staví. 

Děvčata obchází přítomné diváky, připínají jim na oděv malé ozdobné kartičky a zvou je na večerní májovou veselici. Přihlížející je za to odmění malým finančním obnosem. Po taneční muzice však ještě úkol pro chasu nekončí. Je třeba celý měsíc máj hlídat, aby jim ho někdo ať už z přespolních nebo místních chasníků neukradl a nemuseli si ho zpět vykupovat třeba za 30 l vína nebo demižon slivovice, což se také nejednou stalo. Několikrát se také vršek tíhou nebo větrem zlomil a stavěl se znovu.

V sedmdesátých letech se ještě opravdu poctivě hlédalo. V týdnu tak do 23.00 hod, ale v pátek a sobotu až do rána. Kluci připravili různé lavky na posezení, rozdělali vždy malý ohníček, semtam se v dědině ztratila nějaká stará dřevěná branka nebo každý z domu přinesl několik polének. Písničky se návsí rozléhaly do skorých ranních hodin. V dnešní uspěchané době se už nehlédá. Máj se okove pláty želez do výše cca 2,5 metru, aby se podřezání ztížilo, ale stejně se tomu nezamezí. 30. května se pak provádí kácení máje, které už není tak obřadné, máj se podřeže a kláda se vydražuje.

článek napsala​
Jarmila Žižková

fotogalerie
Ruční stavění máje ročníku 1997, Mistřice 1. 5. 2015.
fota: Pavel Mikoška
www.pavelmikoska.cz

 

Ruční stavění máje má v této vesnici obřadní, jinde neobvyklý průběh. Nazdobený mohutný borovicový vršek nesou muži doprovázení pořádající místní chasou a za zvuků dechovky průvodem na náves. K zvláštnosti zvyku patří i dvouposchoďový dort s panenkou. Po připevnění vršku ke zbytku kmene, musí muži řešit nejobtížnější část – máj pomocí dřevěných folgů vztyčit. Děje se tak podle pokynů stavbyvedoucího Františka Abrháma s muzikou a průběžným posilováním borovičkou.

Jiří Jilík

zdroj: http://slovacky.denik.cz/tydenik_slovacko/staveni-maje-v-mistricich-natacel-televizni-stab.html


 

zpět na seznam