nebo pokud používáte Facebook
Facebook Míkovice jsou známé svou zpěvností, ale i svébytným společenským děním. Největším svátkem, k němuž se obléká slavnostní kroj, jsou hody, které si jako jedny z mála zachovaly starobylejší termín s pondělní obchůzkou a vozením berana. V Míkovicích, které bezprostředně sousedí s Kunovicemi, si lidé oblékají kroj kunovického krojového okrsku. U mladých svobodných mužů jsou tradiční krojové součástky hotoveny z tmavě modrého až černého strážnického sukna, kordula a nohavice jsou zdobeny jemným a výrazným jasně modrým šňůrováním, které je i tady pojmenováváno podle motivů. Zdobení je i u lampasu na nohavicích, do jejichž poklopce si svobodní vkládají červený vlněný šáteček merinek. Mladí muži nosí namodřené košile dudovice z jemného šifonového plátna s dudovými rukávy.
Mužský kroj byl od začátku 20. století postupně nahrazován méně zdobenými nebo nezdobenými nohavicemi, vestičkou a sakem, kloboukem bez jakýchkoliv příkras, který nosí starší muži. Na hlavě se nosí beranice astrygánky, u svobodných s voničkou a péry.
Tmavá soukenná kordulka se dlouho uchovala v odívání i u žen. Až ve 20. století byla sukno nahrazeno jemnými textiliemi: atlasem, kašmírem, brokátem, k nejslavnostnějším patří ornátové sukně. V Míkovicích lze vidět přední sukně zděděné po starší generaci, šité z polobrokátových látek, uchované z první poloviny 20. století. Typické je zdobení kordulek zelenou stuhou kolem krku a hlubokého výstřihu ve tvaru V. Vesty jsou zdobeny bambulkami či roztřepenými kytkami z červeného kamrholu.
Dívky stále oblékají jako spodní část kroje starobylý rubáč, který musí vyčnívat. Rovné válcové rukávce dudky jsou opatřeny tuhými papírovými vycpávkami. Zadní jemně vrapené černé šorce s malovanou formou přes vrapy jsou zdobeny navázanými pentlemi tráčky. Muži nosí podobně jako v Kunovicích vysoké boty s leštěnými válcovitými holeněmi, ženy obouvají vyšívané vysoké boty kordovánky. I tady upoutá pozornost nenápadné vyšívání na jemný výřez se starými vzory, provedenými sytě červeným a černým hedvábím.
zdroj: Na paletě krojů. Slovácké slavnosti vína a otevřených památek Uherské Hradiště (2010)
Cílem, kvůli kterému Folklorní akademie vzniká, a ke kterému chce směřovat, je vytvořit každému podmínky pro co nejhlubší a nejopravdovější žití a předávání lidové kultury ve třetím tisíciletí. Za tímto účelem chce spojit nápady a síly folkloristů a odborníků k šíření lidové kultury v její nejčistší formě mezi nejširší vrstvy obyvatelstva.