nebo pokud používáte Facebook
FacebookBoršický kroj řadíme z národopisného pohledu do uherskohradišťského Dolňácka, do krojů dolňáckých a představuje typ kroje polešovického. Mladí muži nosí plátěnou košili průramkového střihu s baňatými rukávy, se stojatým límečkem, s našitým vyšíváním v sytě oranžové barvě, pro které je typická technika na hrubý bubínkový výřez. Mužské vyšívání si udržuje staré vzory, např. na ptáka na haluzi, strom a haluz, na haluze, s ostrými barevnými výplněmi. Tmavé soukenné kordulky a nohavice jsou bohatě zdobené šňůrováním. Kompletní slavnostní kroj doplňují kožené vysoké boty a klobouk nebo beranice. Mladíci nosí i další variantu kroje. Místo soukenných kalhot oblékají lehké plátěné třaslavice, k nimž se vpředu váže tmavá bohatě vyšívaná zástěra květinovými vzory. Je vázaná v pase červenou nebo slováckou stuhou s květinovým vzorem. Ženatí muži nosí odlišnou horní část oděvu, mají na sobě sámkovou košili a světlý lajbl, soukenný svrchní kabátek. Na oděvu dětí, ale i mladých mužů se dnes uplatňuje vyšívání nové, které je kvůli velké pracnosti a finanční nákladnosti vyšívané křížkovou technikou, v černooranžové barvě. Nemá mezi základními motivy bubínky a tím více dává bílá plocha vyniknout vyšitému motivu.
Součástí kroje ke slavnostním příležitostem jsou velké hustě navrapené baňaté rukávce zdobené původní sytě žlutou nebo oranžovou výšivkou na hrubý výřez. Na některých krojích vidíme staré jednobarevné výšivky s jednoduchými motivy na hvězdu, které jsou velmi vzácné, s motivy na tragače, na věnečky, na kříže, s drobnými barevnými výplněmi. Ke kroji děvčata nosí různobarevné přední brokátové sukně s pentlí v pase, zadní sukně šorec je zdobně geometricky vyšitá přes vrapy. Na nohou mají černé punčochy a tříčtvrteční polovysoké boty. Úvaz šátku s holým nebo halúzkovým středem je vázán na volné záušnice s dvakrát přetahovanou oborou, s částí šátku nad čelem. I zde je zvykem, že se k hodům nejlépe musí nastrojit stárky. Obvykle nosí stejné ornátové přední sukně.
zdroj: Na paletě krojů. Slovácké slavnosti vína a otevřených památek Uherské Hradiště (2010)
Cílem, kvůli kterému Folklorní akademie vzniká, a ke kterému chce směřovat, je vytvořit každému podmínky pro co nejhlubší a nejopravdovější žití a předávání lidové kultury ve třetím tisíciletí. Za tímto účelem chce spojit nápady a síly folkloristů a odborníků k šíření lidové kultury v její nejčistší formě mezi nejširší vrstvy obyvatelstva.