nebo pokud používáte Facebook
FacebookMladí muži z Mařatic se od ostatních v krojovém okrsku odlišují tím, že do průstřihu kalhot většinou z jedné strany vkládají plátěný kapesník ve tvaru kornoutu s bílou dírkovou výšivkou. Zůstává jim tmavá kordula s červeným vyšitím na zádech do tří pánů, tak jako mají v Jarošově a Starém Městě. Stárek druhý hodový den obléká další variantu slavnostního kroje, soukenný bílý lajbl a sámkovou košili. Tuto košili v kombinaci s kalhotami třaslavicemi, modrotiskovou, mnohdy vyšívanou zástěrou, kordulu, beranici a holínkové boty nosí celá mládenecká chasa druhý hodový den. Tradičně jsou tak oblečení i při masopustní obchůzce, ale na kordulu oblékají ještě městské sako.
Děvčata si ke slavnostním příležitostem nechávají navázat šátek u Zdenky Vlachynské, bývalé tanečnice Hradišťanu, i když se učí vázat šátky i další mladá děvčata. Mnoha zájemkyním o oblečení do kroje pak pomáhá kroj připravit, naškrobit a nažehlit spodnice, navrapit rukávce apod. Slavnostní kroj je v Mařaticích oblékán hlavně první hodový den, v neděli si místo rukávců dívky berou jupky a brokátový šátek. Stárky mají zvyk oblékat v tento den další typ slavnostního kroje, bílý lajbl s výložkami z atlasu, sukna nebo kašmíru, který u krku lemuje vyšívaný límeček od rukávců, používají jiný fěrtúšek než první den, k šorci pak černé pentle a navázaný turecký šátek. Na nohou nosí černé kožené vysoké boty s lakovanou lýtkovou částí a lakovanou špičkou.
zdroj: Na paletě krojů. Slovácké slavnosti vína a otevřených památek Uherské Hradiště (2010)
Cílem, kvůli kterému Folklorní akademie vzniká, a ke kterému chce směřovat, je vytvořit každému podmínky pro co nejhlubší a nejopravdovější žití a předávání lidové kultury ve třetím tisíciletí. Za tímto účelem chce spojit nápady a síly folkloristů a odborníků k šíření lidové kultury v její nejčistší formě mezi nejširší vrstvy obyvatelstva.