nebo pokud používáte Facebook
FacebookHore dědinú
chlapci zpívajú,
ja oni idú k nám,
naša světnica
nezametená,
co oni reknú nám?
Mamičko moja,
buďte tak hodná,
vyjdite chvilku ven,
s něma postojte,
porozprávjajte,
co já zametu zem.
sběr: Olga Hrabalová - Kadlčíková | Boršice u Blatnice 29. 2. 1952
zpíval: Josef Janečka (1901), Boršice u Blatnice
zde zpívají: Boršičané
Dušan Křivák (1973), Josef Ježek (1949), Vít Janečka (1968), Radek Dula (1973), Bohuslav Vávra (1962),
Milan Bobčík (1976), Petr Vávra (1984), Libor Zlomek (1975), Josef Slaník (1973), Miroslav Hladký (1966),
Ludvík Šimčík (1949), Vít Hrabal (1966), Vlastimil Ondra (1972)
hrají: Mladí Burčáci s primášem Zdeňkem Staškem
Jakub Tomala (1983, viola), Tomáš Ilík (1980, housle), Martin Kučera (1980, kontrabas),
Tomáš Trtek (1973, klarinet), Jakub Ilík (1986, housle), Zdeněk Stašek (1975, housle)
nahrávka: CD Boršické sedlácké (2018)
zvláštnosti písňového repertoáru obce Boršice u Blatnice
O Boršicích u Blatnice jsem napsala disertační práci BORŠICE, Příspěvky k historicko - ethnografické monografii moravskoslovenské obce, 1953.
Do Boršic jsem jezdila dva roky. Výzkumem a sběrem jsem tam strávila 90 dní. Obec mě zaujala tím, že leží na přechodu mezi Horňáckem a Dolňáckem. Není to ale ani čistě dolňácká dědina, ani čistě horňácká. Je cosi mezi tím. Dokonce bych řekla, že tehdy Boršice směřovaly spíše k Suchovu než k Hradišti. I ten písňový repertoár mi připadá také tak na pomezí. A ještě mě překvapila jedna skutečnost. Boršičané měli obrovský smysl pro humor. To se přeneslo i do písní, které zpívali. Texty, které všude okolo byly běžné, měli Boršičané často vylepšené humorem, či škádlivkou.
Olga Hrabalová (1930 - 2017)
muzikoložka a folkloristka
zaměřená na hudební a dětský folklor a klasifikaci písní
přepis vzpomínek na výzkum v Boršicích u Blatnice (1952 - 1953)
nahráli v Brně u paní Olgy Hrabalové 23. 8. 2008 Vít Hrabal a Vlastimil Ondra
více o paní Olze Hrabalové zde: http://revue.nulk.cz/pdf/r1-2017.pdf | str. 82 - 83
tuto stránku zpracoval Vlastimil Ondra 1. 1. 2019
Cílem, kvůli kterému Folklorní akademie vzniká, a ke kterému chce směřovat, je vytvořit každému podmínky pro co nejhlubší a nejopravdovější žití a předávání lidové kultury ve třetím tisíciletí. Za tímto účelem chce spojit nápady a síly folkloristů a odborníků k šíření lidové kultury v její nejčistší formě mezi nejširší vrstvy obyvatelstva.