nebo pokud používáte Facebook
FacebookSlavnostní kroj chlapů má obvyklou sestavu jako jinde na Staroměstsku. Zajímavé je označení stárka o hodech, který má na tmavé kordule připnutou zdobnou voničku a beranici má ozdobenou kromě voničky s navázanou stuhou a kosírky i zeleným věnečkem s bílými květy. Zajímavé jsou i vzory na výřezové výšivce do stylizovaných kytic a haluzí, do věnečků, kombinované s ostrožkami. Starší muži chodí v lajblech a sámkových košilích s červeně vyšitými přednicemi. Motiv provedený plochým stehem tvoří květinový ornament. Malí chlapci školáci oblékají bílé plátěné třaslavice, dudovou košili s vyšíváním na výřez, na ni nosí tmavou kordulu. Nejzdobnější je přední modrotisková zástěra, mnohdy s barevnou vlnou vyšitými vzory a barevnou strojově vyšívanou pentlí v pase.
Děvčata jako jinde na Staroměstsku oblékají velké baňaté rukávce s vyšíváním, z nichž mnohé je velmi staré, v tlumených odstínech s jednobarevnými motivy na hvězdu, na ostrožku, na kříže. Na rukávce oblékají brokátové kordulky zdobené slováckou stuhou a stříbrnou portou. Přední sukně bývají z různobarevných brokátů, obvykle při spodním okraji zdobené našitou krajkou nebo stříbrnou či zlatou portou. Stárky mívají někdy fěrtúšky ornátové. Na přední sukni se do pasu uvazuje bílá květovaná stuha, na šorec pak podobná, s černým podkladem, mnohdy s velmi ojedinělým vzorem. Na hlavu se váže turecký šátek na záušnice a na nohou se nosí vysoké boty. Za slavnostní ženský kroj je možné pokládat i ten, který nosí vdané ženy o hodech. Místo rukávců mají kacabajku, ke které si připínají vyšívaný límeček. Starší ženy nosí na hlavě tmavé turecké šátky. Často jsou do svátečního kroje oblékány i děti. V případě, že má děvče na hlavě věneček, musí mít zadní sukni bílou. Pak patří kroj do kategorie obřadních krojů, které se oblékají jen výjimečně, k prvnímu sv. přijímání, při pohřbu svobodného děvčete, chlapce nebo kněze, k první kněžské primiční mši nebo jako družičky na svatbu. Obřadní kroj chlapce je doplněn obřadním artefaktem, např. voničkou na klopě korduly.
zdroj: Na paletě krojů. Slovácké slavnosti vína a otevřených památek Uherské Hradiště (2010)
Cílem, kvůli kterému Folklorní akademie vzniká, a ke kterému chce směřovat, je vytvořit každému podmínky pro co nejhlubší a nejopravdovější žití a předávání lidové kultury ve třetím tisíciletí. Za tímto účelem chce spojit nápady a síly folkloristů a odborníků k šíření lidové kultury v její nejčistší formě mezi nejširší vrstvy obyvatelstva.