nebo pokud používáte Facebook
FacebookSlavnosti v obci, mezi nimiž vynikají hody, absolvuje tučapská chasa v slavnostních krojích. Od poloviny 80. let 20. století se k hodové chase připojili i ženatí muži a vdané ženy. Do slavnostních krojů se k této události začaly oblékat i děti, neboť je to jedinečná příležitost, kdy se celá obec může obléci do kroje. Chlapci z Tučap oblékají polešovický typ kroje, tmavou kordulu a nohavice zdobené šňůrováním, plátěnou košili s bohatými rukávy s výšivkou na hrubý výřez. Tady už vidíme novátorské počiny, košile je již zdobena novým méně pracným křížkovým stehem v černooranžovém provedení, kromě hustě vyšitých motivů je zbývající plocha pošitá jen řídce a tím vyniká hlavní výšivkový motiv. Kroj zdobí vyšívaný kapesníček v kalhotách. V polešovickém krojovém okrsku nosí pouze muži v Tučapech k slavnostnímu kroji nazdobené beranice, jinde jsou to klobouky.
Pro děvčata jsou typické velké baňaté rukávce, volný úvaz tureckého šátku na záušnice, s dvojitým přeložením květinové obory nad čelem. K tureckému šátku oblékají vždy šorec a přední sukně různých barev a materiálů, často šité z ornátu, obvykle ze tří stran olemované zdobnou portou. Vdané ženy oblékají místo parádních rukávců bílé jupky. Děti, děvčátka i chlapci, chodí v krojích, které jsou v podstatě zmenšeninou dospělých krojů, jen chlapci místo soukenných kalhot oblékají plátěné kalhoty třaslavice a zástěru tady zdobenou vodorovnými květinovými stužkami.
zdroj: Na paletě krojů. Slovácké slavnosti vína a otevřených památek Uherské Hradiště (2010)
Cílem, kvůli kterému Folklorní akademie vzniká, a ke kterému chce směřovat, je vytvořit každému podmínky pro co nejhlubší a nejopravdovější žití a předávání lidové kultury ve třetím tisíciletí. Za tímto účelem chce spojit nápady a síly folkloristů a odborníků k šíření lidové kultury v její nejčistší formě mezi nejširší vrstvy obyvatelstva.