nebo pokud používáte Facebook
FacebookV minulých dobách se novomanželům při svatbě poskytoval většinou finanční dar, který jim měl pomoci v jejich začínajícím manželství. V dnešní době také opouštíme od svatebních darů věcných, jako je povlečení, ručníky, nádobí, a vracíme se znovu k finančním darům. Ovšem, na rozdíl od dnešního předání obálky s finančním obnosem ženíchovi či nevěstě, dělo se toto v minulosti velice svérázným a slavnostním způsobem. Peníze se totiž „házaly do koláča“.
Koláč byl upečen z jemného těsta na způsob bábovky, uvnitř s otvorem, do kterého se vkládala miska, nebo talíř. Povrch byl ozdoben rozmarýnem, asparátem, popřípadě ještě pentlemi. Pekla jej babička, nebo kmotřenka nevěsty. K tomuto slavnostnímu aktu, který se konal většinou před večeří, byla nevěsta posazena do kouta za stůl a před ní se postavil tento koláč. Během obřadní řeči,(mimochodem, naši předkové velmi milovali obřadnost) vyzval družba všechny přítomné k házení svých darů do koláče. První začínal ženich.
Dobové říkání obřadu „Házání do koláča“ jsme zíslali ze soukromé kroniky paní Antonie Bartošíkové z Nedakonic. Bylo předváděno na svatbě v roce 1929, ale doplnili jsme jej o některé pasáže s jiných vesnic.
Celou ukázku tohoto svatebního zvyku můžete vidět na přiloženém videu. Zahrál jej Ženský sbor Srnky z Nedakonic a Mužský pěvecký sbor z Nedakonic na svém veřejném vystoupení v roce 2012.
zaslala Jarmila Sošková, Ženský pěvecký sbor Srnky z Nedakonic
Cílem, kvůli kterému Folklorní akademie vzniká, a ke kterému chce směřovat, je vytvořit každému podmínky pro co nejhlubší a nejopravdovější žití a předávání lidové kultury ve třetím tisíciletí. Za tímto účelem chce spojit nápady a síly folkloristů a odborníků k šíření lidové kultury v její nejčistší formě mezi nejširší vrstvy obyvatelstva.