nebo pokud používáte Facebook
FacebookStejný typ kroje jako v Bánově a Bystřici pod Lopeníkem oblékají lidé i v Suché Lozi. U mužů převládá v celém oděvu tmavě modrá barva sukna, z něhož jsou zhotovené nohavice a kordula, tzv. pruclek. Ženatí muži už nenosí v puntu nohavic vyšívaný kapesníček. Je znakem mládence, který obvykle dostával šátek jako dárek z lásky od své dívky. Obvyklou ozdobou klobouku s vysokou stříškou je u svobodných mužů vonička s kosárky. Ženatí nosí klobouk bez těchto atributů, zdobený pouze stužkami a šmuky, obtočenými v řadách kolem vysoké stříšky.
Základní odlišení svobodných a vdaných žen představuje především vázání tureckého šátku. Zatímco svobodné jej vázaly na lipač, vdané na babušu nebo na bakulu. Charakter ostatních součástí ženského kroje je stejný jako v sousedním Bánově. Rukávce mají žlutočernou výšivku, k nim náleží límeček s hustě naskládanou a směrem nahoru zahnutou tylovou krajkou a brokátová modrá kordulka. Přední fěrtúšky byly nejčastěji šité z brokátu nebo červeného vlněného harasu s vetkanými květy nebo pruhokvěty. Výrazným prvkem je stříbrná flitrová porta u dolního okraje fěrtúšku a často také na samostatně přivazovaných tráčcích. Boty ženského kroje mají vysokou hustě naskládanou a tvrdou holínku, dolní část je šitá starobyle do špice a jako součást slavnostního kroje nosí také ženy v Suché Lozi černé vlněné punčochy s výrazným květinovým vzorem.
zdroj: Na paletě krojů. Slovácké slavnosti vína a otevřených památek Uherské Hradiště (2010)
Cílem, kvůli kterému Folklorní akademie vzniká, a ke kterému chce směřovat, je vytvořit každému podmínky pro co nejhlubší a nejopravdovější žití a předávání lidové kultury ve třetím tisíciletí. Za tímto účelem chce spojit nápady a síly folkloristů a odborníků k šíření lidové kultury v její nejčistší formě mezi nejširší vrstvy obyvatelstva.