nebo pokud používáte Facebook
FacebookKroj z Buchlovic působí střízlivým a jednoduchým dojmem, oslovuje nás jakousi vážností a střídmou jednoduchostí. Mužská vesta kordula má rovný střih, není zdobená výšivkou, bílá plátěná košile je městského střihu s malým kulatým límečkem, v minulosti byla zdobena pod krkem černým, dnes červeným šátečkem s bílými puntíky. Muži nosí svrchní kabátek lajbl. Nohavice byly původně nezdobené, z tmavého až černého sukna, dnes s drobným šňůrováním nenápadného rozměru na stehnech. V rozstřihu poklopce nosí muži vložený bílý plátěný kapesníček s červenou výšivkou. Klobouk městského typu má širokou krempu i stříšku, která je vtlačená k hlavě. Původní vysoké boty měly tvrdou holeň s vrapy v nártu.
Ženský kroj je charakteristický rukávci, které nejsou zdobeny výšivkou, rukávky mají malý baňatý tvar s úzkými krajkovými kadrlemi, které se zavazují nad lokty. Typický je límec obršlák. Stojatý tzv. renesanční krejzlík je zhotoven z široké hustě vrapené a natužené krajky. Naprosto se vymyká z hradišťských krojů také díky vlivu módy buchlovického panství. Kordulka je zhotovená z jednobarevných hedvábných látek, má přiléhavý kulatý výstřih, který je po obvodu lemovaný skládanou širší hedvábnou stuhou. Dlouhé sukně sahaly téměř ke kotníkům, jsou šité z jemných světlých drobně tištěných látek, dříve hedvábí, mušelínů a organtýnů. Dnes je pro ně typické husté vrapení do varhánků. Mladé dívky nosí bílé sukně s jemnými vzory pastelových barev (růžový, světle modrý, fialový). Starší ženy nosily sukně z bavlněných látek nebo hedvábných taftů, vždy splývavé, v tmavších odstínech. Zadní sukní mladých je bílý fěrtoch, který je všit do úzkého pásku, límce bez formy v pase. Jsou jen zřasené do pásku. Starší ženy měly zadní tzv. barvířské sukně kapkové, hráškové, na modrotiskovém, černém nebo indigovém modrém podkladu s puntíky žluté nebo červené barvy. Dole měla sukně podlem 12 až 15 cm vysoký, sukně pro mladší měla ve výši podlemu vodorovný pruh z černého háděte nebo sutašky.
Na hlavě mají dívky tmavší turecký šátek nebo s potištěným středem. Váže se na tzv. velkou kuklu s plochým kulatým pozadím, kolem něhož se uvazují konce posazené hodně dozadu, přičemž zadní roh splývá volně po zádech. Úvaz má díky kruhovému dýnku kulatý tvar a váže se hore konce nebo dole konce.
Na nohy dívky obouvají šněrovací nezdobené černé tříčtvrteční boty. K rekonstrukci krojů z Buchlovic posloužil originál obrazu Karla Žádníka Svatební veselice v Buchlovicích z roku 1881, který je uložen ve sbírkách Slováckého muzea v Uherském Hradišti.
zdroj: Na paletě krojů. Slovácké slavnosti vína a otevřených památek Uherské Hradiště (2010)
Cílem, kvůli kterému Folklorní akademie vzniká, a ke kterému chce směřovat, je vytvořit každému podmínky pro co nejhlubší a nejopravdovější žití a předávání lidové kultury ve třetím tisíciletí. Za tímto účelem chce spojit nápady a síly folkloristů a odborníků k šíření lidové kultury v její nejčistší formě mezi nejširší vrstvy obyvatelstva.