Obec Vlčnov 

Na úpatí Bílých Karpat asi 5 kilometrů od Uherského Brodu leží v údolí Vlčnovského potoka Vlčnov. Obec, která získala svůj název od množství vlků, je proslulá barvitou krásou krojů, vinařstvím i bohatstvím dochovaných tradic, z nichž nejznámější je jízda králů. Právě úcta k odkazu minulých generací a krojová výjimečnost je tím, proč bývá Vlčnov označován perlou Slovácka. Při příjezdu od Uherského Brodu zaujme charakteristická silueta vlčnovských búd, které patří mezi nejrozsáhlejší památkové rezervace vinohradnických staveb na jihovýchodní Moravě. Nejstarší archeologické nálezy dokládají osídlení již v době bronzové i starší době železné. První písemná zmínka o Vlčnovu však pochází z roku 1264, kdy držel obec Boreš z Rýzmburka, který zde měl i svou tvrz. V 15. století obec vlastnil rod pánů z Vlčnova. 
Až v roce 1611 byla spolu s uherskobrodským panstvím odprodána významnému šlechtickému rodu Kouniců. 
V obci dnes žije 3017 obyvatel.

Spolková činnost

K největším foklorním slavnostem v regionu patří jízda králů. Ve Vlčnově je každoročně pořádána bez přerušení odnepaměti a v průběhu 60. a 70. let 20. století na sebe navázala doprovodné programy s účastí folklorních souborů a muzik z blízkého i vzdálenějšího okolí. Barvitost objížďky legrútů zaujala i četné malíře, zejména pak Jožu Uprku, který vlčnovskou jízdu králů zachytil na jednom ze svých nejslavnějších obrazů. Na největším svátku ve Vlčnově participují všechny folklorní složky v obci a organizační záštitu poskytuje obec Vlčnov, Klub sportu a kultury a Společnost jízdy králů. Systematicky se díky velkému úsilí daří udržovat a obnovovat krojové vybavení nejen místních souborů, ale také součásti kroje určené pro jezdce královské družiny, družičky a další účastníky jízdy králů.

Místní Klub sportu a kultury je nejen místem pořádání společenských a sportovních událostí, ale především organizací, která zaštiťuje činnost folklorních souborů a některých sportovních oddílů. Prostory Klubu sportu a kultury založeného v roce 1977 pro zkoušky, tréninky a akce využívá většina z téměř pěti desítek spolků a organizací činných ve Vlčnově. Sály slouží rovněž jako tělocvična pro místní základní školu. 

Od roku 1991 se podílí na uchování tradic a především jízdy králů další významný subjekt Společnost Jízdy králů, občanské sdružení, jehož hlavním cílem je široká podpora vlčnovské jízdy králů a uchování krojů. Za téměř dvě desítky let působení získala do svých řad více než 250 členů nejen z Vlčnova, ale z celé České republiky i ze zahraničí. Podílí se na organizaci jízdy králů, vyvíjí publikační činnost, sbírá starší krojové součástky a zajišťuje výrobu nových. 

Ke každoročním oporám slavností a folklorního života v obci patří soubor Vlčnovjan, založený v roce 1972. Zpočátku spolupracoval s místní dechovou hudbou, od osmdesátých let má stálou cimbálovou muziku. 
V současné době jej doprovází cimbálová muzika Čardáš. Soubor se zaměřuje při zpracování písňového a tanečního materiálu na Vlčnov a blízké okolí, tedy oblast Uherskobrodska, moravských Kopanic a luhačovického Zálesí. Tanečníci vystupují jak ve slavnostních krojích, tak i v jednodušších, vytvořených podle rekonstrukce vlčnovského kroje z druhé poloviny 19. století PhDr. Josefem Benešem. Za více než třicet let své existence vystoupil soubor na řadě folklorních festivalů u nás i v zahraničí. Ve vedení souboru se vystřídalo několik ochotných lidí, současnou uměleckou vedoucí je Marta Kondrová, o organizační záležitosti se stará Vladimír Turzík.

Dětský folklorní soubor Vlčnovjánek založila učitelka Františka Kuželová. V současnosti ve dvou skupinkách tančí a zpívají děti ve věku od 6 do 15 let a doprovází je dospělá cimbálová muzika Durancija s primášem Markem Smetanou. Soubor zpracovává folklorní materiál z oblasti Uherskobrodska. Hlavní repertoár tvoří scénické zpracování zvyků a obyčejů (jízda králů, vynášení smrtky, fašanek), staré dětské hry, písně, tance. Menší děti se učí v jednoduchých písničkách a říkankách poznat svůj region, starší už postupně objevují krásu párových tanců. Děti vystupují v tradičních vlčnovských krojích, ale i v jednoduchých rekonstruovaných krojích podle starých vzorů. V roce 2006 oslavil Vlčnovjánek 45. výročí svého vzniku. Vedoucími souboru jsou Barbora Chvilíčková a Petra Kučerová Brandysová.

Vlčnovské búdové umělkyně jsou skupinou deseti současných i bývalých tanečnic souboru Vlčnovjan. Schází se při různých příležitostech, nejraději však zpívají v areálu vlčnovských búd. 
Folklorní soubor Čerešničky vznikl v roce 1972. Navštěvují ho děti z vlčnovské mateřské školy, které vedou Helena Plachá a Dana Mikulcová. V současnosti je doprovází dětská cimbálová muzika Vlčci Vlčnova. 

Mužský sbor z Vlčnova byl oficiálně založen v říjnu 1985. Premiérové vystoupení proběhlo u příležitosti jízdy králů v roce 1986, ale v roce 1990 se sbor odmlčel. Myšlenka na znovuzaložení mužského pěveckého sboru vznikla na předsilvestrovském posezení v roce 2002 a iniciativy se ujali Jiří Ulčík s Petrem Pančochou. Vedení se chopil muzikant Rostislav Stloukal. Většina z osmi zakládajících zpěváků vytrvala a zpívá dodnes pod taktovkou sbormistra Petra Mikulce. Sbor se rozrostl na třiadvacet členů a doprovází ho muzika Durancija. 

Historie dechové hudby Vlčnovjané sahá do roku 1874. Jejím zakladatelem byl Antoš Vozár, který sloužil u vojenské hudby. Ve Vlčnově byla odedávna spousta dobrých muzikantů, a tak není divu, že už ve 30. letech 20. století měl kapely dvě, sokolskou a orelskou. I v dechové hudbě Vlčnovjané přišlo období, které se zpravidla nevyhne žádné kapele, generační problém. Bylo nutno vyměnit starší muzikanty a nahradit je mladšími a navíc ještě školenými. Zajímavostí může být také to, že kapelník a křídlovkář Jan Podškubka má stabilizovaný kádr muzikantů, a to v naprosto drtivé většině přímo z Vlčnova. Veškeré slavnosti nejen ve Vlčnově se odehrávají za zvuků kapely Vlčnovjané. Dechovou hudbu Vlčnovjanka založil v roce 1978 trumpetista Antonín Koníček. V řadách Vlčnovjanky hrají výborní amatéři a vedle nich profesionální hudebníci, absolventi konzervatoře, v čele s uměleckým vedoucím a kapelníkem Pavlem Nevařilem, rodákem z Vlčnova, povoláním trombonistou Filharmonie Bohuslava Martinů ve Zlíně. Kapela bývá hostem České televize a rozhlasu ve známých dechovkových pořadech. 

zdroj: Na paletě krojů. Slovácké slavnosti vína a otevřených památek Uherské Hradiště (2010)

Kroj - kroj z Vlčnova

Současný kroj Vlčnovský kroj je oblékán pouze ve Vlčnově. Svým charakterem se blíží krojům  …