Staré Město
Staré Město se rozprostírá na pravém břehu řeky Moravy v těsné blízkosti Uherského Hradiště. Se Starým Městem jsou především spojeny hmotné památky počátků české státnosti. Území dnešního města bylo osídleno v pravěku, v době římské i po příchodu prvních Slovanů. V 8. a 9. století zde vzniká jedno z center Velké Moravy, které svou velikostí, vnitřní organizací a obranným systémem nese znaky budoucích velkých měst.
V průběhu 9. století tu vyrostla řada zemědělských a především řemeslnických osad, jejichž centry se stalo hradisko Na Valách a sídliště Na Špitálkách a Na Dědině. Rozsah a bohatství archeologických nálezů – pozůstatků staveb, užitných předmětů, výzbroje a šperků – daly vzniknout oprávněné domněnce, že se jedná o jedno z důležitých správních center Velkomoravské říše, nazývané v letopisech fuldských „nevýslovnou pevností Rastislavovou“. V roce 1141 se v listině olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka poprvé historicky připomíná osada Veligrad, která za přispění cisterciáckého řádu přerostla na počátku 13. století v trhovou ves. V roce 1321 je obec již nazývána Antiqua civitas – Staré město, a to v protikladu k nově založenému královskému městu Uherskému Hradišti. Původní název Velehrad přešel na osadu při blízkém cisterciáckém klášteře. Až do poloviny 15. století náleželo město pod staroměstskou farnost, naopak úpadek velehradského kláštera za husitských válek umožnil, aby se Staré Město stalo zemskodeskovým majetkem Uherského Hradiště. Staré Město mělo zvláštní význam pro hradišťské měšťany jako zemědělské středisko s hospodářskými dvory a výnosnými svobodnými statky. Od poloviny 19. století se charakter obce změnil. Roku 1841 byla uvedena do provozu Severní dráha císaře Ferdinanda, která spojila obec s Vídní
a s průmyslovou severní Moravou. Založení cukrovaru bratří Mayů v roce 1868 a dalších průmyslových podniků vedlo k tomu, že se tu vedle zemědělského obyvatelstva objevila početná vrstva dělnictva. Dnes žije ve Starém Městě 6853 obyvatel.
spolková činnost
Staré Město si nikdo nedovede představit bez Souboru písní a tanců Dolina, který se svou činností začal v roce 1956, kdy po úspěšném absolvování Michalských hodů staroměstská chasa rozhodla, že bude dál pokračovat v pravidelném nácviku písní
a tanců. U zrodu tohoto souboru byl Jan Vojtík – jeho dlouholetý vedoucí. Kolektiv nadšenců našel pro svoji činnost pochopení u místního Sboru dobrovolných hasičů, za jehož pomoci byly pořízeny první kroje a nástroje. Postupem let se soubor tanečně propracovával, získával zkušenosti a nacházel více a více příznivců. Stovky chlapců a děvčat se v průběhu trvání souboru vystřídaly v krojích se snahou obnovit tradice místních zvyků a udržet lidovou kulturu. Mají rádi hudbu i tanec a to je spojuje. Prožívají pěkné chvíle na zkouškách, při vystoupeních, kterých si soubor na své konto připíše každoročně kolem dvaceti až třiceti. Vedoucí souboru je Aleš Rada a vedoucí taneční složky Helena Pilušová.
Ve svém „rodném“ městě soubor udržuje každoročně lidové zvyky. Obchůzku Tří králů, fašankovou obchůzku masek, velikonoční zvyky, každý rok pořádá velké Michalské hody s právem, kterých se zúčastní až na tři sta krojovaných hodařů. Na závěr roku je to mikulášská obchůzka a také vánoční zvyky. Vysokou úroveň drží soubor při pořádání regionálních soutěží tanečníků slováckého verbuňku. Většinu z těchto zvyků má Dolina zpracovaných i do jevištní podoby. Bohatý repertoár je dále složený z tanců a písní Dolňácka a moravsko-slovenského pomezí, citlivě doplněný tanci z Myjavy a východního Slovenska. Na každý tanec používá soubor autentický kroj a různé rekvizity.
Uměleckou úroveň souboru podtrhuje cimbálová muzika Dolina. Cimbálová muzika Dolina vznikla v roce 1956 spolu se souborem lidových písní a tanců Dolina. Její současné muzikantské obsazení je složeno převážně ze členů dětské cimbálové muziky Základní umělecké školy v Uherském Hradišti vedené Pavlem Štulírem, kteří v Dolině koncem osmdesátých let 20. století nahradili její tehdejší členy. Primášem a vedoucím muziky je Pavel Mitáš, pěveckými sólisty jsou Barbora Vaculíková, Petr Chmelík, Aleš Janeček a hosté. Regionálně se kapela řadí do oblasti uherskohradišťského Dolňácka, odkud čerpá převážnou část repertoáru. Vystoupení obohacuje také písněmi z moravsko-slovenského pomezí, Myjavy, Detvy, východního Slovenska, popřípadě z Maďarska a Rumunska, nebrání se ani jiným hudebním žánrům. Při svých vystoupeních se snaží přiblížit co nejširšímu okruhu dnešních posluchačů. Muzika má za sebou řadu úspěšných domácích i zahraničních vystoupení samostatných nebo jako součást souboru Dolina.
Dětský folklorní soubor Dolinečka byl založen v roce 1955 při základní škole, kde působí dodnes. Vystřídalo se v něm několik generací mladých tanečníků, zpěváků a také vedoucích. V současné době se schází ve třech skupinkách přibližně osmdesát dětí ve věku od 3 do 13 let. Při zpracování dětského a tanečního folkloru se soubor orientuje na oblast Starého Města a hradišťského Dolňácka. Vedoucí Dolinečky I jsou Kateřina Bazalová a Jarmila Vránová, Dolinečky II manželé Alena a Vlastimil Chlupovi a Alena Pluhařová. Dolinečka III pracuje pod vedením manželů Jarmily a Martina Balážových. Soubor doprovází cimbálová muzika Bálešáci, která svůj název příznačný pro Staroměšťáky získala v roce 2008. Současnou muziku tvoří troje housle, klarinet, flétna, cimbál, basa a dvoje kontry. Primášem muziky je Tomáš Vavřík. Hudební úpravy si členové vytváří většinou sami. Muzika se účastní přehlídek a soutěží, příležitostně účinkuje na svatbách, svících a oslavách spolu s dívčím sborkem pod vedením Lucie Friedlové.
Staroměstská kapela je dechovou hudbou a byla založena kolem roku 1920. Od té doby se snaží svými písničkami rozdávat radost všude, kam přijede. Kapelu tvoří třináct muzikantů a dva zpěváci, kteří většinou vystupují v tradičních staroměstských krojích. Kapelníkem je Petr Luběna. Zpívají Martina Šilhavíková a Pavel Mikel. Kapela do dnešní doby vydala dva nosiče. Tím prvním byl v roce 1998 U Moravy dědina a v roce 2007 CD Vinohrad krásně voní.
zdroj: Na paletě krojů. Slovácké slavnosti vína a otevřených památek Uherské Hradiště (2010)
Lidová kultura obce
Ústní lidová slovesnost - Zlechovský památník
Pověst ze Starého Města u Uherského Hradiště V polích poblíž Zlechova při …
Kroj - kroj ze Starého Města
V krojovém okrsku staroměstsko-jarošovském je původně obec, dnes město Staré Město …
